Aktuality

Festival Týden židovské kultury vrcholí

Týden židovské kultury skončí v sobotu.

Bohatým programem pokračoval i včerejší, v pořadí již pátý den tradičního festivalu. I tentokrát nabídl několik programů, které zaplnily synagogu. Velkou pozornost vyvolaly obě dvě podvečerní besedy – Příběhy židovských domů a Humor a satira v židovství. Zaujalo však i večerní vystoupení skupiny Jiřího Neufelda, která v Holešově nevystoupila poprvé a snad ani naposled.
Své diváky přilákala do kina Svět i čtvrtá epizoda seriálu režiséra Petra Tučka Muž, který nesmí zemřít. Seriál, který se natáčel v polovině sedmdesátých let v Holešově, měl na televizních obrazovkách premiéru v roce 1977.
Tečkou čtvrtečního festivalového programu byla projekce celovečerního filmu Koncert, která proběhla v kině Svět. A byla to dobrá volba, za což padá dík dramaturgii festivalu. Francouzsko-ruský koprodukční snímek režiséra Radu Mihaileanu byl letos vyznamenán dvěma Césary a řadou dalších filmových ocenění. 
A jeho děj? Andrej Filipov býval největším sovětským dirigentem a šéfoval slavnému orchestru Bolchoï v období, kdy byl u moci  Brežněv. Po dobách největší slávy nastal strmý pád poté, co odmítl vyhodit z orchestru židovské muzikanty, mezi něž patřil i jeho nejlepší přítel Saša.  O třicet let později stále pracuje pro Bolchoï, ale jako řadový uklízeč. Jednou náhodou narazí  na pozvánku pro orchestr Bolchoï do Paříže, aby koncertoval v Théâtre du Châtelet. Andrej dostane šílený nápad - kontaktovat bývalé členy orchestru, poskládat jej znovu dohromady a vydat se do Paříže, což by přineslo satisfakci pro všechny.  
ROBERT ROHÁL   

A tady je alespoň několik základních údajů pro ty, kteří o tomto skvělém rumunsko-francouzsko-židovském režisérovi ještě neslyšeli:
Radu Mihaileanu, narozený v roce 1958 židovským rodičům v Bukurešti, opustil jako dvaadvacetiletý Ceausescovo Rumunsko, několik let strávil v Izraeli a nakonec se usadil ve Francii, kde vystudoval filmovou akademii. Dnes je považován za jednoho z nejtalentovanějších a nejrenomovanějších evropských režisérů současnosti.
Mezinárodní věhlas a četná ocenění (Cena publika za nejlepší zahraniční film na festivalu v Sundance, dvě ceny na filmovém festivalu v Benátkách a řada dalších) mu vynesl film Vlak života (1998). Jde o strhující tragikomický příběh obyvatel židovské vesnice během druhé světové války, kteří se, převlečení do nacistických uniforem a v "podomácku" sestaveném vlaku směřujícím napříč Sovětským svazem do Palestiny, snaží uniknout holocaustu. Radu Mihaileanu se tímto snímkem stal jedním z prvních odvážlivců, kteří uchopili téma holocaustu s pomocí výrazových prostředků grotesky, aniž by se tím dopustili sebemenší banalizace tématu - právě naopak. „Chtěl jsem zobrazit tragédii holocaustu jazykem komedie, chtěl jsem na pozadí komedie ještě více zaostřit pohled na tragédii. Smích je koneckonců jen jiná forma pláče,“ vysvětlil Mihaileanu.
Mimořádně úspěšný byl i jeho další snímek Jdi, žij a někým se staň (2005), který líčí osudy etiopských židovských imigrantů v Izraeli. Získal rovněž četná ocenění včetně Ceny publika na berlínském filmovém festivalu a Césara za nejlepší scénář v roce 2006.

Napsáno 30.7.2010
» seznam aktualit

P1012403

P1012390

P1012394

P1012399

P1012401

P1012406

P1012419

P1012420

P1012423

P1012427

P1012428