logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Dům č. p. 4

Kulturní památkou byl prohlášen Ministerstvem kultury České republiky ke dni 21. 4. 1997, tedy již podle tzv. památkového zákona – zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 11919/7-8766.

Tzv. Lusarův, původně šenkovní dům, podle analýzy SÚRPMO (Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů) jeden z nejhodnotnějších ve městě, jehož nejstarší části mají středověký a renesanční původ (levá část domu), v baroku byl k původnímu domu zřejmě připojen dům sousední (napravo), a vznikla tak typická šířková dispozice. Jedná se o řadový, patrový dům se širokým průčelím o 5 okenních osách, průjezd umístěn mírně vlevo, po obou jeho stranách jsou novodobé výkladce. I když se zachovaly plány domu z roku 1879 s vykreslením klasicistní výzdoby fasády, zůstaly z ní jen nepatrné zbytky (některé římsy). Pod sedlovou střechou zůstala historická štěrbinovitá půdní okénka.

Velmi hodnotný je interiér domu. Průjezd je zaklenut křížovou klenbou, cenná podlaha je z větší části trámcová. V přední části průjezdu (napravo) je zazděný barokní portálek s uchy a kapkami (typické barokní kamenické ozdoby horních rohů ostění dveří), v zadní části nalevo je renesanční sedlový portálek s plechovými, ozdobně okovanými, patrně původními dveřmi. Tímto portálkem se vchází do komory, v přední části zaklenuté klášterní klenbou (s výsečemi), v zadní polovině jako pravděpodobně pozdější úprava zaklenuté klenbou valenou. Přední prostory levého traktu jsou zaklenuty valeně, obloukově s pětibokými výsečemi, stejně tak jako v zadních prostorách pravého traktu. První patro vykazuje nestejnou úroveň podlah (spojení dvou domů) a některé místnosti jsou rovněž zaklenuty s výsečemi. Ve dvoře domu je patrové plochostropé stavení s trámovým stropem, pocházející z přelomu 18. a 19. století.

Na domě se vystřídala řada majitelů, v letech 1628–1640 zde sídlil Jan Křen a dům byl dlouho zván jako dům Křenovský. V roce 1713 koupil dům Jan Haas, „hraběcí květný zahradník holešovský“, a mimo jiné musel splnit podmínku: „Dobytek ovčí i černý (prasata) pan ukupitel povoluje prodavačovi chovati a pokud by ta zadní komora, kde Petr Geryšar ovce má, k rozboření přijít měla, zavazuje se pan ukupitel na druhé straně, kde právě stará ovčírna bývala, pro zavírání ovec těch ovec místo na svůj vlastní náklad vystavěti. Co se jekékoliv roboty obecní neb varty dotejče, to vše od datumu tohoto zápisu pan ukupitel zastoupiti přislibuje.“ Jan Haas byl ve čtyřicátých letech 18. století zvolen purkmistrem města Holešova. Od roku 1843 byla v domě zřízena první veřejná lékárna v Holešově (předtím byla v provozu hraběcí lékárna v areálu předzámčí – v bývalém klášteře Trinitářů, nám. F. X. Richtera č. p. 8). Prvním lékárníkem v tomto domě byl Vincenc Langer, jemuž ale dům nepatřil, byl zde v nájmu. Lékárnická tradice zde trvala až do druhé poloviny 20. století, pamětníci si dodnes vzpomínají na lékárnickou rodinu Hauků.

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star