logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Dům č. p. 32

Kulturní památkou je již od 3. 5. 1958, tedy od účinnosti tzv. starého památkového zákona – zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 15776/7-5939.

Barokní měšťanský dům, jehož současná podoba pochází z druhé poloviny 17. století, s dochovanou dispozicí a výrazným architektonickým členěním průčelí. Jedná se o řadový, jednopatrový dům obdélníkovitého půdorysu, spojený s dvorním křídlem jednotlivých komor, z něhož vede spojovací (nyní uzavřená) ulička do Malé ulice. Fasáda je mezi přízemím a patrem členěna pásovou (kordonovou) římsou s mohutnými volutovými konzolemi (zatočenými štukovými výstupky), z nichž vyrůstají pilastry (ze stěny vystupující plochy, napodobující sloupy s hlavicí a patkou), které oddělují šest os pravoúhlých oken se šambránami (štukovým orámováním okenních otvorů) a výraznými horními římsami. Fasáda je zakončena hlavní římsou, která se nad dvěma středními okny lomí do trojúhelníkového tympanonu. Toto pojetí výrazně odkazuje na styl architekta holešovského zámku, Filiberta Lucheseho, který autor barokní úpravy domu převzal, není ale vyloučeno, že se tento italský architekt podílel i na přestavbě tohoto domu, tehdejší radnice (stejně tak, jako vyprojektoval další drobnou architekturu v Holešově – bývalou hřbitovní kapli svatého Kříže). Přízemí domu bylo původně otevřeno třemi oblouky do podloubí, které bylo zaklenuto valeně s výsečemi. Nyní jsou v prostorách bývalého podloubí obchody s původní klenbou, oblouky jsou zazděny s pravoúhlými výkladci a dveřmi.

V domě se od nejstarších dob (nejméně od 15. století) nacházela radnice (ratúz) a soustřeďoval se v něm veřejný, hospodářský, právní a politický život města. Úřadoval zde purkmistr, městský písař, syndikus, rychtář, zasedala v něm rada města – sbor konšelů. Po reformě místní správy byl tento dům v letech 1828–1848 sídlem holešovského magistrátu. Byl to zřejmě první (nejméně od 17. století) patrový dům ve městě, na jeho střeše byla umístěna vížka s hodinami (v obecních holešovských účtech se dochoval z 3. 7. 1685 zápis o zaplacení dvanácti krejcarů za „dva žejdlíky špiku k maščení hodin“). Radnice několikrát zcela nebo částečně vyhořela (3. 7. 1724 spolu s celou touto částí náměstí až po kroměřížskou bránu, v roce 1728 byly ohněm zničeny budovy ve dvoře). Za budovou radnice byl dvůr s veřejnou studnou, na jejíž vodě bylo závislých 31 domů z křesťanské a 17 domů z židovské části města. Ve dvoře a v přilehlé uličce za ním byly další budovy úředního charakteru, především pak obecní šatlava (místním dialektem „šerhovňa“) – vězení s bytem pro dozorce vězňů („šerhu“). V šatlavě byla jedna velká společná světnice a tři komůrky (zařízené vždy dvěma dřevěnými pryčnami a zvonkem) a místnost pro konání výslechů („se všemi nutnými rekvizitami“, tedy zřejmě s nějakými jednoduššími mučícími nástroji) a se sedmi páry železných pout. Zde se konaly, v 18. století ještě do pravomoci vedení města svěřené, trestní, a to i hrdelní soudy, odtud byli odsouzenci voděni k popravě na šibenici nacházející se pod vrchem Želkovem. Zážitky z těchto míst, zejména zpěv vězením trestaných nekatolíků v letech 1708–1709, hluboce ovlivnily Kristiána Davida, tesařského tovaryše ze Ženklavy u Nového Jičína, ze kterého se později stal spoluzakladatel a představitel církve Moravských bratří (s centrem v Ochranově – Herrnhutu v Horní Lužici), která nyní představuje celosvětově rozšířenou, významnou odnož protestantského směru a Holešov díky těmto vjemům významně figuruje v jejích základních dokumentech a historii.

V budově bylo kromě kanceláří rovněž skladiště měřicích vah, závaží, měr, cejchovaných nádob a dalších přístrojů, kterými se pravidelně a důkladně proměřovalo, zda obchodníci a trhovci nešidí v množství prodávaného zboží zákazníky. Radnice byla jako všechny domy na rynku domem výsadním, tedy nadaným šenkovním právem, které využívala – šenkovalo se zde víno v přízemním prostorném mázhauzu, přístupném ze dvora.

4. prosince 1854 pronajala obec Holešov tento dům státní, c. a k. správě pro zřízení Okresního soudu v Holešově, který zde sídlil až do doby první republiky. Radnice se přestěhovala do protějšího domu na náměstí (č. p. 11 – dům s průchodem na náměstí svaté Anny). Po přestěhování okresního soudu do moderní výstavné budovy na Palackého třídě č. p. 525/1 (nyní Odborné učiliště a Základní škola praktická) v roce 1925 byl dům v majetku státu pronajímán a postupně chátral tak, že v šedesátých letech na něj byl vydán demoliční výměr a bylo odsouhlaseno jeho vypuštění z tehdejšího státního seznamu památek. Na poslední chvíli dům odkoupil holešovský občan Jan David a sám, vlastními silami, dům zcela opravil, zrekonstruoval a tuto mimořádně významnou památku tak zachránil.

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star