logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Zeď před masnými krámy

Kulturní památkou je již od 3. 5. 1958, tedy od účinnosti tzv. starého památkového zákona – zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 13810/7-5940.

Z areálu barokně založených masných krámů je památkově chráněna barokní čelní zeď, významně ovlivňující vzhled náměstí, jejíž současná podoba pochází z první čtvrtiny 18. století. Stěna se přizpůsobuje charakteru řadového zastavění náměstí, je orientována na tři osy. Ve střední ose je přízemí prolomeno pískovcovým portálem s půlkruhovým zaklenutím se zdůrazněným klenákem (kónickým kamenem ve vrcholu oblouku), po bocích jsou pravoúhlé vchody. Fasáda je členěna pásovou rustikou (zvýrazněnými spárami v omítce) až k pásové římse, oddělující patro zdi od jejího přízemí. V prvním patře je jako ozdobný prvek výklenek nad krátkou římsou s odstupněným segmentovým záklenkem (podle provedeného průzkumu ve výklenku nebyl obraz, i když jeho podoba k takovéto domněnce vede), po bocích výklenku jsou slepá pravoúhlá oka se šambránami (štukovým orámováním otvorů). Zeď je ukončena hlavní římsou, navozující dojem (neexistující) střechy.

Na místě masných krámů byl do třicetileté války měšťanský, tzv. Kramářovský dům. Ten za tehdejších válečných událostí zpustl, majitelé pravděpodobně zahynuli a dům připadl vrchnosti. V roce 1642 tehdejší majitel panství, Václav Eusebius z Lobkovic, vykázal řeznickému cechu místo po tomto domě k umístění jejich masných krámů, které byly původně jako dřevěné domky umístěny na rynku (náměstí) a za války byly zničeny a současně řezníkům daroval i dříví na jejich postavení. Těchto nových masných krámů bylo 16, tolik, kolik měl tehdejší řeznický cech mistrů. Jejich majitelé si tyto krámky a pozemky pod nimi cenili jako své nemovitosti, postupně je přestavěli do zděné podoby a vztyčili před nimi výstavnou zeď. Převody krámů (a šestnáctinových podílů na zdi a prostranství před nimi) byly zaznamenávány do zvláštních gruntovních knih, z nichž se jedna z roku 1797, vedená v českém jazyce, zachovala.

Od konce 19. století holešovští řezníci, kteří již nebyli vázáni přísnými cechovními pravidly, která jim přímo přikazovala prodávat maso v masných krámech a nikde jinde, postupně areál opouštějí a zřizují si vlastní provozovny ve městě. Areálu masných krámů se pak užívalo jako trhových míst během trhů a jarmarků pro prodej různého zboží, mimo trhy stánky využívali vesměs zelináři k prodeji zeleniny či květin. V druhé polovině 20. století byly masné krámy zcela opuštěny, začaly chátrat a jejich část byla zbořena, jen čelní stěna byla rekonstruována a památkově chráněna. V současnosti existuje projekt na opravu a využití tohoto zajímavého areálu pro kulturní a pohostinské účely, potřebné práce jsou však blokovány nepřehlednou majetkovou strukturou nemovitosti, která ještě odráží původních 16 řezníků – majitelů masných krámů.

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star