logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

GALA večer s Františkem Xaverem Richterem

V pátek 10. května uspořádal spolek Musica Holešov koncert, který bezesporu znamenal absolutní vrchol letošní koncertní sezony v Holešově. Touto akcí začaly letošní Dny města Holešova a rovněž pokračovaly velké oslavy richterovských výročí – 310 let od narození a 230 let od úmrtí tohoto velkého Holešováka. Město Holešov si F.X.Richtera připomíná celý letošní rok. K těmto skvělým počinům patřila přednáška muzikoložky Jany Spáčilové o Richterově životě a díle, spojená s ukázkami jeho děl a vydání a křest knihy Kateřiny Juráškové a opět Jany Spáčilové o italské opeře na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala, což byla doba mládí F.X.R.

Zatímco ve dvacátém století snad jediným edičním počinem  díla F.X.Richtera bylo skvělé provedení Richterových Triových sonát Ars redivivou Milana Munclingera a jejich vydání Supraphonem v roce 1980, v posledních letech dochází přímo ke smršti provádění Richterových děl. Hlavní zásluhu na tom má dirigent Roman Válek, který se mimo řadu jiných aktivit soustředí se svým Czech Ensemble Baroque Orchestra a pěveckým sborem, vedeným jeho manželkou, Terezou Válkovou, právě na postupné nastudovávání a provádění Richterových děl. Díky tomu se tak může veřejnost v celé Evropě po dvou stech letech opět seznamovat s tvorbou tohoto opravdu světového barokního skladatele.

A tak se v rámci jarní řady festivalu Musica Holešov uskutečnil velký koncert RICHTER GALA, který přinesl velkolepé nastudování dvou oratorií – Miserere f moll (dle Žalmu 51) a Super flumina Babylonis (dle Žalmu 137) a ve světové premiéře Koncertu pro cembalo a orchestr G dur. Koncert byl rovněž součástí cyklu Bacha na Mozarta ve Zlínském kraji, ve kterém uvádějí jednotlivá čísla herci Městského divadla ve Zlíně (Radovan Král a Pavel Vacek), představující velikány světové hudby – běžně to bývá W.A.Mozart a J.S.Bach, tentokrát Mozartovi sekundoval právě F.X.Richter osobně. Pěveckých partů se kromě členů pěveckého sboru skvěle zhostili sólisté - sopranistky Pavla Radostová a Markéta Böhmová, altisté Kamila Mazalová a Piotr Olech, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka. Na skvělém zážitku měla velký podíl špičková cembalistka, pedagožka a hudební vědkyně, profesorka Barbara Maria Willi, která Richterův koncert G dur zrekonstruovala a samozřejmě zcela bravurně a virtuozně provedla.

Holešovské publikum už je na opravdu světově špičkovou úroveň Válkova Czech Ensemble Baroque Orchestra a jeho pěveckého sboru zvyklé – vždyť Holešov se stává jeho jakýmsi druhým domovským působištěm, konají se u nás velkorysé kurzy Letní školy barokní hudby, ve kterých se velká část Válkova orchestru angažuje, Roman Válek připravuje zřízení Muzea barokní hudby, které by bylo i určitou základnou barokního hudebního bádání v České republice, právě ve druhém poschodí holešovského zámku, Czech Ensemble Baroque Orchestra představuje většinu svých nastudování v Holešově. Richterovský GALA večer se ale tomuto špičkovému tělesu mimořádně povedl. Všichni, kteří koncert slyšeli, byli jistě okouzleni čistým a originálním zvukem – Czech Ensemble si zakládá na používání historických barokních nástrojů, které jeho členové bravurně ovládají. Rovněž dokonalé provedení pěveckých partů sólistů i sboru dokreslily opravdu nádherný požitek z hudby – a papá Richter by měl jistě radost a jako známý hudební pedant by zřejmě neměl co vystupujícím vytknout.

Ostatně každý referát o provedení hudebního díla by měl obsahovat i nějakou kritickou poznámku – ale Válkovu provedení Richterových oratorií a cembalového koncertu se opravdu nedá co vytknout. Snad jen pro příště zvážit zkrácení koncertu – více než tříhodinové představení (včetně přestávky) bylo zejména pro starší posluchače už dost fyzicky náročné, i když barokní obecenstvo bylo zvyklé i na podstatně delší…

Jistě se můžeme těšit na další koncerty skvělého Czech Ensemble Baroque Orchestra, pěveckého sboru a sólistů pod hvězdným vedením Romana Válka. Úžasné by bylo, kdyby Roman Válek nastudoval kromě richterovských děl také zpěvohru La Contadina od Johanna Adolfa Hasseho – hudební vědkyně Jana Spáčilová objevila v letošním roce partituru této zpěvohry u soukromého sběratele v Berlíně – a jedná se zatím o jedinou partituru díla, které bylo provedeno na holešovském zámku v době Františka Antonína hraběte z Rottalu (libret se zachovalo několik). Pokud by se podařilo provést La Contadinu včetně barokního scénického nastudování a uvést na zámku v Holešově, tedy na místě, kde byla skoro před tři sta lety provedena, byl by to další úžasný počin.

Karel Bartošek

 

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star