logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Ojedinělý umělecký počin na Festivalu židovské kultury

Musím se přiznat, že po skončení tohoto představení jsem byl poněkud rozpačitý. Ale v noci mne pronásledovaly dost děsivé sny o životě v terezínském ghettu a ráno jsem si uvědomil, nemoha se zbavit neustálých vzpomínek na představení minulého večera, že to byl velmi silný zážitek.

K jeho vzniku došlo mimořádně zajímavou souhrou okolností – americká teatroložka z university v Yorku, docentka Lisa Peschel, si vybrala jako svou magisterskou a později doktorandskou práci divadlo v terezínském ghettu za druhé světové války. Bádala přímo v České republice, a aby mohla mluvit s přeživšími  pamětníky, naučila se velmi dobře česky. A podařilo se jí najít texty a dokonce i noty českého kabaretu, který hráli vězni v Terezíně v roce 1943. Po jejich získání se spojila s autorkou divadelních her v USA, Kirou Obolensky, která je zapracovala do představení, zpřítomňujícího a vysvětlujícího jednotlivé scénky a písně, plné narážek a jinotajů, týkajících se života v terezínském táboře a místní hantýrky současnému divákovi. Lisa Peschel nabídla toto dílo pro potřeby našeho Festivalu židovské kultury a známá režisérka, autorka, performerka, hudebnice, herečka, zpěvačka, šansoniérka, výtvarnice, scénografka Vlaďka Dvořáková, v dřívějších životech Heda Pěňová etc., pro tento účel založila amatérské sdružení SEN a se svým velkým autorským vkladem hru o hře, či hru ve hře nastudovala a v rámci festivalu i předvedla pod názvem „Proč se smějeme, aneb Pokus o rekonstrukci terezínského kabaretu“. Velmi šťastnou okolností bylo, že nálezkyně původního kabaretu, Lisa Peschel, přijela do Holešova a ihned jí byla přidělena role průvodkyně celým opusem, „Badatelky“, která hru komentuje a svou neodolatelnou češtinou vysvětluje. Ale režisérka ji využila i pro zpěv (či spíše milý recitativ) některých písní a dokonce i pro tanec. Jejími nahrávači byli místní herci a hudebníci – a dokonce i tanečníci (V. Dvořáková, M. Kučerková, L. Hublíková, J. Svoboda, Z. Janiš aj. Leško), představující autory původního kabaretu (F. Porgese, E. Bernsteinovou-Porgesovou, V. Horpatského a P. Stránského), dále „divačka“ I. Vávrové a v dětské roli K. Kusá. Židovští autoři kabaretu nezapřeli své okouzlení dílem W+V, některé písně byly dokonce jen lehce upravenými parafrázemi Osvobozeného divadla. I to současné pojetí kabaretu se snažilo o hravost a humor, i když samozřejmě, při vědomí osudů oněch milionů židovských vězňů a strašlivých plamenů šoa, všem jen trošku svědomím oplývajícím posluchačům mrzl úsměv na rtech i v srdcích. Kromě perfektního hudebního podání velmi dobrých muzikantů vynikala skvělá a přirozená Libuše Hublíková v mimořádně rozsáhlé a těžké trojroli (tří autorů kabaretu), zahrnující i velké taneční a pěvecké sekvence.

Provedení českého kabaretu, sepsaného a uvedeného terezínskými autory a herci pro terezínské publikum, jejichž drtivá většina zahynula v pekle vyhlazovacích táborů, bylo velkým zásahem do našeho svědomí. Vtipy a písničky, postavené na všudypřítomném hladu, sekýrování dozorci, úmorné dřině a neustálé hrůze ze zařazení do transportů směrem do nicoty jistě fungovaly pro vězně tábora jako sice morbidní, ale alespoň nějaká zábava ve zcela nenormální, děsivé době, pro současného trošku citlivého posluchače mají hororový přídech. Takže zážitek opravdu hluboký. A doplněný velmi lidskou besedou po skončení představení s badatelskou Lisou Peschel a se synem spoluautorů kabaretu, manželů Porgesových, Zdeňkem Prokešem, který do Holešova na kabaret svých rodičů také zavítal.

Karel Bartošek

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star