Ono se to nezdá, ale zhruba za posledních deset let se podařilo v Holešově vytvořit několik opravdu obdivuhodných tradic, zejména v oblasti klasické hudby – oproti většině srovnatelných měst je u nás hudební život přímo rajský. Sice je pravda, že klasická hudba není záležitostí masové obliby, ale díky vytrvalým aktivitám a osvícené podpoře vedení města Holešova a skupině organizátorů festivalu Musica Holešov se daří okruh zájemců o tuto hudbu rozšiřovat a to následně přispívá ke kultivaci kulturního prostoru a atmosféry v našem městě.
K takovým šťastným tradicím patří hudební připomínky státních svátků, odvolávajících se k naší státnosti. Na svátek sv. Václava 28. září se pořádá komorní koncert v některém z holešovských kostelů a na výročí vzniku Československé republiky o měsíc později je to obvykle velký filharmonický koncert s některou hvězdou klasické hudby, pořádaný v rámci festivalu Musica Holešov. Také letos se v pondělí 28. října po slavnostním kladení věnců u pomníku T.G. Masaryka uskutečnil v zaplněném velkém sále zámku (a jak byl krásný pohled nejen na svátečně oblečené Holešováky, ale i na uniformované výsadkové veterány a statné Sokoly v sokolských krojích!) koncert ke státnímu svátku České republiky. V představení nazvaném „Parlo d´amor“ (Mluvím o lásce) se představila jedna z nejvýraznějších pěveckých osobností české hudební scény – mezzosopranistka Markéta Cukrová a zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením dirigenta Tomáše Braunera.
Koncert uvedl starosta města Holešova Rudolf Seifert a předseda spolku Musica Holešov Karel Košárek. Letošní koncert měl mimořádně šťastnou dramaturgii. Byl složen výhradně z operních skladeb W.A. Mozarta a G. Rossiniho – dvou hudebních géniů, které sice dělí více než půlstoletí, ale spojuje mimořádný talent velké hudební melodičnosti a harmonie a lehkost, se kterou své opery skládali. Zatímco orchestrální skladby představovaly ty nejslavnější „pecky“ obou skladatelů (předehry k operám Figarova svatba, La clemenza di Tito, Italka v Alžíru a Lazebník sevillský), nádherná vystoupení Markéty Cukrové se (s výjimkou poslední árie – Una voce poco fa z Lazebníka sevillského, která je perlou všech perel operního umění a přídavku - slavné Cherubínovy milostné písně z Figarovy svatby) předvedla méně známé árie obou skladatelů. Protože ale Mozart i Rossini jsou skutečnými génii, i tyto kousky jsou kouzelné, bezchybné a božské – a sólistka si doslova vyhrála s různými polohami svého skutečně nádherného a nadpozemsky ovládaného hlasu.
Koncert byl opravdu skvělou a důstojnou oslavou našeho státního svátku – nejen, že jsme slyšeli krásnou, skvěle provedenou hudbu, ale příjemně se s chytlavými melodiemi i pobavili a povznesli se nad běžné denní starosti – ostatně to je také účelem státního svátku, kterého bylo nadmíru dosaženo.
Koncert nelze než chválit – filharmonie podala opravdu poctivý, zapálený výkon a mimořádné umění Markéty Cukrové, která je (na rozdíl od některých jiných operních div, které v Holešově vystupovaly) nejen půvabná, ale i velmi příjemná a milá bez rádoby hvězdných manýr, všechny pohladilo po duši. A zřejmě došlo ke vzájemnému souznění mezo sólistkou a holešovským publikem, protože Markéta Cukrová napsala osrganizátorovi akce, Dr. Zdeňkovi Novákovi:
"Zlínští filharmonici s dirigentem Braunerem mě svou souhrou a energií připravili úžasný zážitek, který se nám společně podařilo předat publiku. Těšilo mě vidět, jak si diváci poklepávají do rytmu, pokyvují hlavou, usmívají se nebo naopak zadržují slzy. Holešovské publikum bylo jako vždy velmi muzikální, vstřícné a pozorné Byl to jeden z těch koncertů, které zůstanou dlouho v mé paměti."
Rovněž rozsah koncertu byl skvěle načasovaný – všichni si užili dostatek hudby a neošívali se kvůli někdy přílišné délce představení.
Při každém koncertu klasické hudby pozoruji sochy Atlantů na stěnách velkého zámeckého sálu, kteří tři sta padesát let a poslouchají všechna hudební představení, která se zde konají a jsou tedy určitě těmi nejzkušenějšími a nejpoučenějšími hudebními znalci. Tentokrát byli vysloveně spokojení, možná nadšení. Tohle je hudba, která je pro náš velký sál jako stvořená!!!
Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
29.10.2019
