Praha se pyšní staroslavnou Universitou Karlovou jako nejen pražským, ale českým či středoevropským fenoménem. My v Holešově máme opravdu velké štěstí, že se už sto dvacet let můžeme pyšnit slavným gymnáziem jako nejen holešovským, ale moravským fenoménem. Holešovské Gymnázium Ladislava Jaroše je jednou z hlavních dominant našeho města – a to nejenom stavebně, ale i duchovně – tisíce absolventů gymnázia za jeho existenci významným způsobem (a většinou pozitivně) ovlivnili vzdělanost a morálku nejen města, ale i všech ostatních míst, kam je život zavál. Málo malých měst má na svém území tak významnou vzdělávací instituci, jako je holešovské gymnázium.
Když před dvaceti lety slavilo gymnázium stoleté výročí svého založení, byly to opravdu velké oslavy, které navázaly na stejně velké oslavy sedmdesátého výročí v roce 1969. Při obou těchto příležitostech gymnázium vydalo velký almanach se seznamem všech pedagogů a absolventů a s řadou historických prací a vzpomínek pamětníků. A protože vedení gymnázia se rozhodlo akcentovat stoletá výročí a jejich zlomky, obdobné velkolepé oslavy připravuje za pět let, až se bude připomínat jedno a čtvrt století od vzniku holešovské Alma Mater. Ale i letošní výročí je dost kulaté a navíc je spojeno s třicátým výročím událostí 17. listopadu, ve kterých hráli hlavní roli studenti. Proto gymnázium připravilo oslavy, možná o něco méně velkolepé, ale o to milejší a pro jeho abiturienty možná i příjemnější. Celé páteční odpoledne 15. listopadu patřilo absolventům školy – už od 14,00 hodin bylo otevřené celé první patro holešovského zámku (nemluvě o prostorách gymnázia, které byly v rámci Dnů otevřených dveří přístupné v pátek i v sobotu), ve kterém byla stolová úprava, takže skupinky abiturientů – spolužáků či jen známých - si zde mohly posedět, zavzpomínat, občerstvit se… Řada bývalých tříd to využila k uspořádání jakýchsi improvizovaných abiturientských setkání či večírků, takže v zámku bylo až do pozdních večerních hodin živo a nutno za tento skvělý nápad srdečně poděkovat vedení školy – bude-li se tento velmi osvědčený model opakovat i při 125. výročí za pět let, jistě bude o stoly v zámeckých sálech pomalu rvačka…
V 16,00 hodin se uskutečnila vernisáž výstavy stodvacetileté historie holešovské „boudy“, instalované v chodbě prvního patra zámku. Další skvělý nápad – abiturienti, kteří se scházeli v zámku si prohlíželi stovky fotografií a většina z nich na nich našla alespoň oficiální foto své třídy, nemluvě o řadě milovaných profesorů, kamarádů a spolužáků a akcí které zažili. Součástí vernisáže byl křest bulletinu ke 120. výročí gymnázia, který je, jak při jeho představení konstatoval ředitel gymnázia, PaeDr. Zdeněk Janalík, jakýmsi přechodovým můstkem mezi almanachem, vydaným ke stoletému výročí a almanachem, který bude vydán k výročí sto dvacátému pátému. Obsahuje nejen historické a pamětnické črty, ale i seznam pedagogů a absolventů gymnázia, kteří zde působili od roku 1999 do roku letošního.
A opět si absolventi sedli ke svým stolům, opět si připili na setkání, často po desítkách let a už milé studentky (a i pan ředitel osobně) zvali všechny do velkého sálu zámku na divadelní představení. Studenti a mladí učitelé (bohužel za našich starých časů oblíbený titul „profesoři“, nebo-li latinsky „professores“ se nyní už nepoužívá a starší generaci to chybí) gymnázia pod režijním vedením Mgr. Martina Leška připravili opravdu velkolepé představení. Nastudovali slavný filmový muzikál Filipa Renče Rebelové z roku 2001 a nutno dodat, že to byla opravdu velká událost. Gympláci si troufli na vše – dodrželi prakticky celý děj, naplnili představení obrovským množstvím tanečních vystoupení (v choreografii studentky 4. ročníku Markéty Zelinkové, která se zhostila i hlavní role Terezky), troufli si i na zpěv většiny hitů zlatých šedesátek, ale skvěle se vyřádili i na zcela originálních kostýmech, rekvizitách, kulisách. Sice muzikál pojmuli v celé jeho šíři, ale nekopírovali ho – doplnili jej jak o aktuální studentské vtípky a špílce, tak i o recesistická vystoupení (například zcela úžasná dada vsuvka Huga Kuhla). Dobrou, skvělou náladu, nadšení, charisma a studentský humor mohli při tomto představení stáčet do demižonů a prodávat. Jako pamětník (rovněž skvělých) divadelních představení gymnázia ze sedmdesátých let minulého století musím zahanbeně přiznat, že nasazení, atmosféře, uvolněnosti a rozjeté recesi, která je jedním z hlavních pilířů studentského života se ta naše doba ani zdaleka té současné nevyrovnala. Zcela naplněný velký sál zámku se božsky bavil, chvilkami řval smíchy, chvilkami se pochechtával a vcelku stále s úžasem pozoroval to báječné dílo, které se na podiu odehrávalo. Tohle bylo naprosto skvělé a nutno uznat, že pokud holešovské gymnázium je schopno zcela svobodně a spontánně vytvořit takovýto ohňostroj skvělé nálady, zábavy (a samozřejmě i umění), je to s ním velmi dobré a snad se ani nemusíme bát o další osud našeho města, když u nás působí tak vynikající, svobodomyslná a současně kultivovaná střední škola!
Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
18.11.2019
