V letošním roce jsme svědky těžkých zkoušek, které dennodenně musí každý z nás absolvovat. Svědectvím doby jsou nejen roušky, ale i fakt, že není umožněno se stýkat se svým okolím a blízkými. I v této době je ale potřeba si připomínat důležité mezníky naší historie. Obzvláště, jde-li o tak důležitou událost, jakou je vznik samostatného československého státu.
I letos jsme se tedy, za dodržování přísných hygienických opatření a v komorním duchu, přišli poklonit k památníku T. G. Masaryka a alespoň krátce vzpomenout. Jelikož se občané Holešova nemohli pietního aktu zúčastnit, dovolujeme si projev pana starosty sdílet elektronickou formou. Děkujeme všem, kteří samostatně položili věnce a květiny k nohám našeho prvního prezidenta a děkujeme také výsadkovým veteránům, kteří tradičně při krátkém pietním aktu drželi čestnou stráž.
Hana Helsnerová
Připomínka vzniku Československa v nejen omezené míře
Vážení občané našeho města, místních částí a našeho krásného regionu,
v letošním roce se naše země, Evropa a svět nachází ve velmi složité situaci a virová epidemie převrací naše životy. V krizi se ocitají snad všechny oblasti fungování společnosti a dochází i k ohrožení samotného života mnoha našich spoluobčanů. Situace je skutečně vážná, nejednoduchá pro rozhodování a směřování současného dění. Navíc již nyní dobře víme, že se toto vše odrazí na vývoji naší země, ekonomiky a dalších důležitých oblastí na dlouhá léta. Prožíváme tedy těžkou dobu, kterou ale musíme překonat. Nezbývá nám nic jiného, podobně jako našim předkům v jiných vážných údobích nebo dobách hrozby úplného existenčního zániku našeho národa.
Připomínáme si nejvýznamnější státní svátek. Je to skutečně významný den pro naše národy, který zformoval zemi a od roku 1918 máme samostatnou a svobodnou republiku. Víme ale, že i s několika nepříjemnými a velmi kritickými obdobími. Dvě z nich byly tragické, především doba protektorátu, apoté krutá 50. léta minulého století. Ty jsme si ale s přispěním agresivní rozpínavé mocnosti způsobili především sami.
Protože nyní prožíváme také velmi složité údobí a některé oblasti naší společnosti procházejí těžkou zkouškou, bylo by dobré si připomenout i minulá období a věřit, že náš národ a naši lidé i tuto situaci zvládnou. Neměli bychom tedy zapomenout na minulé krize a špatná období a navíc si z nich vzít ponaučení a s pokorou se snažit zvládnou i současnou nepříjemnou a napjatou dobu.
Letos si 28. října připomínáme vyhlášení samostatného československého státu z roku 1918 již po sto druhé. V historii naší země prošel tento den mnoha omezeními a vznik Československa se i mnohokrát nepřipomínal. Ale pro celospolečenskou epidemii je to poprvé za těchto 102 let.
Naši předkové nemohli „oslavit“ tento den v roce 1938 za tzv. druhé republiky, potom za nacistické okupace (v r. 1939 se do lidí střílelo) a pak od roku 1948 dokonce čtyřicet let (s malou přestávkou v r. 1968 a 69). Tento den byl tehdy připomínán jako Den znárodnění a od roku 1970 i jako Den federace – tehdy vznikla federativní Československá socialistická republika.
Až od roku 1988 bylo datum oficiálně připomínáno už i jako Den samostatnosti Československa. Jenže to se už tehdejší socialistická společnost otřásala svým rozkladem a protirežijními demonstracemi. Ty vyvrcholily 17. listopadu 1989. A od následujícího roku je 28. říjen nejdůležitějším československým a českým státním svátkem a je pravidelně připomínán v mnoha městech a hlavně v Praze prezidenty republiky.
Letos je skutečně situace odlišná a pro velmi nepříjemnou a krizovou epidemiologickou situaci způsobenou novým virem covid jsou setkání rušena nebo omezována a svátek si můžeme připomenout jen ve velmi v omezené míře.
Vážení spoluobčané,
naše země byla v různých dobách semknuta, ale také mnohdy až hluboce rozdělena. Starší generace v tento den v soukromí svých rodin a mezi přáteli vzpomínala na ideály, na kterých byla po první světové válce založena a dvě desetiletí budována republika. Trápili se tím, že jsme si suverenitu a samostatnost neudrželi a že byl u nás po roce 1938 a následněi po r. 1948 nastolen kurz, který nás zavedl úplně jinam. Nyní již žijeme třicet let v úplně odlišných společenských podmínkách - a to díky spojování Evropy, především té na západ a kolem nás - a snad i vlastnímu respektování principů demokracie. Proto doufejme, že ke vzniku dalšího a nového hlubokého příkopu dělícího naši společnost nedojde.
Vzpomeňme všechny, kteří se spolupodíleli na založení našeho samostatného a demokratického státu –to jsou organizace typu Sokola, legionáři, osobnosti Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše, T. R. Štefánika, ale i osobnosti domácího odboje. Mezi nejvýznamnější patří Alois Rašín, Karel Kramář, anebo také aktivní politik - Antonín Švehla. Vícenásobný ministerský předseda, ministr vnitra a agrárník, který má i v Holešově památníček v tzv. Švehlových sadech. Mj. zatím sice opravený podstavec, ale je nedokončený, protože jeho busta byla neznámo kdy a kým po roce 1939 odstraněna.
Nyní jsou ve vedení naší země, v orgánech její správy i samosprávy lidé, kteří prošli demokratickou volbou. Přesto je třeba se ptát, proč jsme i dnes svědky toho, že je naše země charakterizována výrazným neklidem a náladami nespokojenosti. Nedůvěra k politikům a ke státním a ústavním institucím opět narůstá. Příčin tohoto stavu je jistě více, ale v dnešní době především ta pandemická a s tím související hrozící likvidace některých oblastí ekonomiky a tím ztráty životní úrovně. Mnohé je možná důsledek nevyzrálosti, nedůslednosti, krátkozrakosti, lehkomyslnosti a snahy o získání moci za každou cenu a tím i svého prospěchu. Ale asi nám chybí i ohleduplnost, pochopení a sounáležitost či celková připravenost na krizová období a převzetí osobní zodpovědnosti s uměním se rozhodnout.
Jak bude naše republika vypadat např. při stopátém výročí, není snadné odhadnout. Kdybychom nevycházeli jen z našich současných pocitů, za určující nepovažovali zlobu, závist a agresivitu z internetových a hospodských diskuzí nenaslouchali těm, kteří naříkají, ale naopak těm, co jsou hrdí na to, co jsme za poslední století vykonali, kteří k tomu s nasazením přispívali a přispívají, potom bychom mohli být i nyní optimisté. Nenechme se tedy znechutit vzteklými a závistivými křiklouny a internetovými pisálky, kteří pouze znehodnocují práci druhých. Važme si lidí, kteří v životě něco dokázali, a snažme se jejich práci ocenit.
Nyní prosím oceňme všechny zdravotníky a pracovníky nemocnic a ordinací, sociálních zařízení, terénních služeb a dobrovolníky, ale také hasiče a jejich sbory, policejní orgány – jak ČR, tak městských policií – ochotné prodavače a všechny další, co v dnešní době dbají na zajištění chodu společnosti a pořádku. Ivšechny, kteří nepodléhají panice, snaží se nadále rozvíjet a udržovat ekonomický, společenský a kulturní chod společnosti a státu.
Mnoho zdraví, štěstí a pohody do zbytku říjnových dnů a celého podzimu..."
S úctou
Rudolf Seifert
starosta
PS:
A teď i události kolem vzniku samostatného Československa v Holešově
- 25. 10. h. organizace strany České státoprávní demokracie požaduje v regionálních novinách zřízení vlastního národního státu.
1918, 28. října vznik samostatné Československé republiky
1918, 29. 10. na h. náměstí se odpoledne koná manifestace, na níž je proklamován nový Československý stát.
1918, 29. 10. se koná ustavující schůze ONV, jehož předsedou se stal státoprávní demokrat JUDr. Jan Palacký.
1918, 3.–4. 12. se v H. odehrál protižidovský pogrom, poslední v českých zemích. Vyžádal si i dva lidské životy.
1919, počátkem roku sloučena židovská a křesťanská politická obec v H. v jeden celek.
1919, únor a květen, kvůli špatné hospodářské situaci stávkují dělníci továrny Mundus-Kohn.
1919 v dubnu před radnicí zasazena Lípa svobody (odstraněna byla v r. 1940).
1919 při obecních volbách 15. 6. zvítězili sociální demokraté. Starostou ale zvolen živnostník Fr. Fialka. Židovská strana v místě získala tři mandáty, její zástupce Em. Batscha se stal dokonce radním.
1920, 1. 9. ve městě zřízena veřejná knihovna, nesoucí název Masarykova.
Škoda, že letošní výročí holešovské knihovny jsme nemohli oslavit. Ale jistě se ještě příležitost najde J.
Hodnocení článku:
28.10.2020 18:46