Druhý festivalový den jsme zahájili prohlídkou židovského hřbitova, která je tradičně velmi oblíbenou součástí programu. I tentokrát se těšila vysoké návštěvnosti spokojených a zvídavých posluchačů. Na holešovském židovském hřbitově se skrývá tisíce lidských příběhů, některé známe více, jiné méně a o některých nevíme prakticky nic. I v tom je tento hřbitov okouzlující.
Bylo mi ctí stát u začátku příběhu, kdy nenápadná Chorvatka v roce 2018 hledala v jedné holešovské kavárně někoho, kdo by jí pomohl najít rodinné kořeny. Náhoda tomu chtěla, že narazila právě na dramaturgyni festivalu Janu Slovenčíkovou. Slovo dalo slovo a brzy bylo jasné, že tento příběh bude mít pokračování. A tak vzniklo přátelství mezi lidmi i mezi městy. Šlo o Tenu Bunčić, která v Holešově našla stopy svého praděda Davida Meisela. Od té doby je s námi stále v kontaktu a také letos dorazila i se svojí maminkou uctít památku svých židovských předků. Společně na hroby uložily květiny a kameny z Karlovace. „Máme v Karlovaci 4 řeky, jedna z nich je našemu srdci ale nejbližší, a právě z ní pochází tyto kameny,“ vysvětluje Tena při pokládání kamenů. Byl to okamžik, kdy se minulost setkávala se současností. O Davidovi vznikl také zajímavý dokument, který se natáčel také v Holešově, a diváci si jej mohli užít v rámci festivalové filmotéky.
Komentovaná prohlídka pak proběhla také v synagoze a opět si ji nenechalo ujít velké množství zájemců. Z úst Vratislava Brázdila jsme si vyslechli vše důležité, co bychom o Šachově synagoze měli znát.
Další letošní novinkou pak byl workshop (nejen) pro děti na téma židovských svátků. Připravily jej dámy z Nadačního fondu obětem holocaustu. Než děti, kterých se sešla velká spousta, přistoupily k samotnému tvoření, vyslechly si povídání o židovských svátcích a zvyklostech z úst vrchního zemského rabína Sidona. O stejném tématu pojednává také výstava umístěná v obřadní síni židovského hřbitova, kterou mohou všichni zájemci navštívit během festivalu každý den a poté až do konce října po předchozí domluvě se správcem synagogy.
Přednáškou o povstání ve varšavském židovském ghettu pak posluchače zaujal Ing. Jaromír Vykoukal. Přednáška zaznamenala vysokou účast a vyvrcholila zaujatou diskusí, což svědčí o tom, že šlo o zajímavé téma, navíc ještě zajímavě zprostředkované.
Hudební produkcí pak festivalové odpoledne obohatil komorní soubor Corda Magico, jehož základ tvoří učitelé Základní umělecké školy F. X. Richtera v Holešově - kytaristka Nelly Billová, Danuše Pospíšilová, za klávesy usedl Pavel Březina a mikrofonu se ujala Monika Březinová. Tento soubor má v Holešově velké obecenstvo, které si také dnes nenechalo ujít krásné hudební vystoupení.
Posledním bodem programu byla filmotéka na nádvoří zámku. Představeny byly dva dokumenty, které vznikly v loňském a letošním roce. První, již zmíněný, dokument Ve jménu praděda nás zavedl do chorvatského města Karlovac a nechal nás nahlédnout do osudu jedné rodiny s kořeny v Holešově. Druhým dokumentem s názvem Dům lásky byla neobvyklá virtuální prohlídka Šachovy synagogy. Divák by ovšem neměl očekávat seznamy letopočtů a historických mezníků, ale spíše hledání souvislostí a nacházení odpovědí. Naši průvodci – Achab Haidler a Vratislav Brázdil nám obojí nabídli plnými náručemi. Oba filmy budou v nejbližších dnech zařazeny do youtube kanálu města Holešova.
Hana Helsnerová
Foto: Hana Helsnerová a Dana Podhajská
Hodnocení článku: 
21.7.2021 23:45
