V Česku opět začíná platit nouzový stav.

Co všechno může vláda nařídit?

Nouzový stav má za poslední dva roky mimořádně špatnou pověst. Vláda však ujišťuje, že nyní má výhradně pomoci ukrajinským uprchlíkům.

Zavírat hospody nebudeme, českých občanů se to nijak nedotkne, avizuje vláda. Kvůli nouzovému stavu ale teoreticky znovu hrozí drakonické tresty za banální prohřešky.

Vládní koalice vyhlásila nouzový stav. Za poslední dva roky přitom platil kvůli epidemii covidu-19 celých 284 dnů a v různých obdobích čelil silné kritice. Vláda díky němu může vydávat opatření podle krizového zákona. Platí od pátečního rána přesně 30 dní a jeho případné prodloužení musí schválit Sněmovna.

„Nouzový stav vyhlašujeme kvůli tomu, abychom byli schopni zvládnout uprchlíky příchozí z válkou poničené Ukrajiny a jeho vyhlášení se nijak nedotkne občanů České republiky. Abych to zjednodušil a vysvětlil – vyhlašujeme nouzový stav pro válečné ukrajinské uprchlíky a ty, kteří se o ně bezprostředně starají, ne nouzový stav pro české občany,“ slíbil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Důvod k vyhlášení nouzového stavu je nasnadě: uprchlická vlna z Ukrajiny je už nyní mnohem větší, než s jakou počítaly první odhady Ministerstva vnitra. Místo pěti tisíc uprchlíků, se kterými počítala první opatření, už teď přichází podobný počet běženců každý den. Stát potřebuje rychle podpořit imigrační úředníky, s vyhlášením nouzového stavu proto souhlasilo i opoziční hnutí ANO.

Policisté budou lepit nálepky

Nouzový stav není nutné vyhlásit v plném rozsahu. Vláda z něj vybrala pouze některé konkrétní body, pro které platí. Pro lepší představu – nouzový stav například obecně umožňuje nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území. To je ale potřeba při povodních, které nyní nehrozí, a vláda proto při vyhlášení nouzového stavu tento bod vynechala.

Představme si klidně zcela absurdní pomyslnou situaci: lidé by mohli mít strach, že jim vláda nařídí opustit domov a nastěhovat tam uprchlíky. Vláda to ale udělat nemůže, protože při vyhlášení nouzového stavu záměrně vynechala možnost nařídit evakuaci osob.

Co si naopak vláda vybrala, je možnost poskytovat různé nové podpůrné dávky. Uprchlíci z Ukrajiny mohou už nyní požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Ta patří mezi dávky hmotné nouze a je jednorázová. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navíc navrhuje, aby ukrajinští uprchlíci dostávali nějakou dávku každý měsíc, což právě nouzový stav umožňuje. Navíc by mohli dostávat podporu i ti, kdo uprchlíky ubytují.

Dalším ze stěžejních bodů, které vláda při vyhlášení nouzového stavu vybrala, je možnost použít armádu a hasiče pro úkoly, které jim běžně nepřísluší, například pro převoz a rozdávání humanitární pomoci. Ale především vláda nyní může přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření.

To také kabinet okamžitě využil. Svým prvním (a zatím jediným) opatřením podle krizového zákona rozšířil pravomoc policie tak, aby policisté směli Ukrajincům vydávat patřičné vízové štítky. Uprchlíci z Ukrajiny musí do tří dnů požádat o „vízum za účelem strpění pobytu“. S tímto dokladem potom dostanou slíbené výhody, jako je bezplatná zdravotní péče. Pomoc policistů je potřebná k tomu, aby úřady stíhaly víza vydávat.

Nikdo se nemusí bát, že bychom zavírali obchody nebo zakazovali cestovat. Nouzový stav využijeme čistě jen jako nástroj krizového řízení, který umožní státní správě i samosprávě situaci zvládat efektivněji.

Co všechno ještě vláda může s pomocí nouzového stavu udělat? Třeba omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.

„Nikdo se nemusí bát, že bychom zavírali obchody nebo zakazovali cestovat. Nouzový stav využijeme čistě jen jako nástroj krizového řízení, který umožní státní správě i samosprávě situaci zvládat efektivněji,“ řekl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kabinet zároveň v oficiální důvodové zprávě naznačil, ke kterým krokům by mohl přistoupit: „Vláda předpokládá možnost uložení některých omezení či povinností, a to v souladu s konkrétně vymezenými ustanoveními krizového zákona – zejména pak možnost uložení pracovní povinnosti – například v rámci organizační výpomoci – posílení ubytovacích kapacit, opatření k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, omezení vlastnického a užívacího práva, práva k výkonu podnikatelské činnosti atd. Konkrétní opatření bude vláda vydávat dle aktuální potřeby v návaznosti na pokračující rozsah migrační vlny.

Podle trestního zákoníku může soud posoudit jako přitěžující okolnost, pokud pachatel „spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“.

Nejvyšší státní zastupitelství k této otázce předloni vydalo stanovisko, které se ovšem vztahuje pouze na tehdejší nouzový stav spojený s epidemií covidu-19. Přísnější tresty tehdy byly podle Nejvyššího státního zastupitelství adekvátní v případě „šíření nakažlivé lidské nemoci, šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, krádeže, zpronevěry, podvodu, lichvy a šíření poplašné zprávy“.

Vláda předpokládá možnost uložení některých omezení či povinností, a to v souladu s konkrétně vymezenými ustanoveními krizového zákona – zejména pak možnost uložení pracovní povinnosti – například v rámci organizační výpomoci, posílení ubytovacích kapacit, opatření k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, omezení vlastnického a užívacího práva, práva k výkonu podnikatelské činnosti atd. Konkrétní opatření bude vláda vydávat dle aktuální potřeby v návaznosti na pokračující rozsah migrační vlny.

Někteří právníci ale mají na věc jiný názor. Neziskovka Centrum pro lidská práva a demokracii minulý týden přispěla do debaty tvrzením, že pro zpřísnění trestu by měl prohřešek souviset s důvodem vyhlášení nouzového stavu. Soud by měl přihlédnout k tomu, jestli zloděj ukradl housky nebo ochranné prostředky, uvedla neziskovka na svém webu. A přináší navíc jeden silný argument: přísnější tresty v době nouzového stavu naopak ještě více finančně zatěžují stát a zdržují od práce na důležitějších věcech.

Hodnocení článku:

 4.3.2022 20:39