V případě hrozby se s bunkry nepočítá. Schovejte se ve sklepě, radí hasiči

Rozhodnutí ruského prezidenta o uvedení jaderného arzenálu do vyššího stupně pohotovosti znervóznilo také Česko. Lidé se ptají radnic, kde mohou hledat úkryt. Někde adresy objektů tají. Při ochraně se s nimi ale spíš nepočítá.

Strach z jaderného nebezpečí vnesl do války na Ukrajině o víkendu ruský prezident Vladimir Putin. O víkendu nařídil uvést tyto jaderné systémy do vysokého stupně bojové pohotovosti.

Obavy poté nerozptýlil ani český Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který vydal pokyny pro zvládnutí případného jaderného útoku. Úřad posléze přiznal, že se s vydáním instrukcí ukvapil. Chtěl občany uklidnit, ale výsledek byl opačný – nápor vyděšených uživatelů nevydržely jeho stránky, nedostupný byl seznam úkrytů na webu Hasičského záchranného sboru i mapa bunkrů v hlavním městě.

Co dělat při jaderném útoku. Úřad vydal pro Čechy preventivní doporučení

 „V rámci krizové komunikace je zásadní, aby se k občanům dostávaly relevantní informace. Zpráva s pokyny pro veřejnost v případě jaderného útoku může ale značnou část společnosti ještě více zneklidnit. Když se totiž řekne jaderný útok, většině populace naskočí katastrofický a likvidační scénář,“ vysvětluje odborník na krizovou komunikaci Tibor Brečka z Fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT.

Podle něj je logické, že se lidé jakéhokoliv ohrožení obávají, zvlášť pokud jde o jadernou hrozbu. Na druhou stranu je zásadní, aby byli občané připraveni na jakoukoliv mimořádnou situaci, i kdyby neměla nikdy nastat.

S bunkry se už nepočítá

O to se v úterý pokusilo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, které na webu zveřejnilo aktualizaci informací k ochraně obyvatelstva, varování i způsobu ukrytí.

V případě ohrožení se podle hasičů počítá s využitím improvizovaných úkrytů, tedy ne speciálních bunkrů, ale například sklepů běžných staveb nebo tunelů. Stejně jsou postupy nastaveny i všude ve světě. Proto se není nutné obávat, pokud člověk nenajde na mapě nebo ve své blízkosti stálý tlakově odolný úkryt, tedy takovou ochranu, jaká byla budována v době studené války.

„Technologie v čase zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ vysvětluje mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková.

Přesto, hlavní město Praha má 686 stálých tlakových úkrytů, existuje i jejich mapa. Největším takovým zařízením je metro a také Strahovský tunel. Do obou objektů by v případě ohrožení zamířily desetitisíce lidí. Ne všechna města ale disponují seznamem úkrytů podobně jako Praha. Tento úkol totiž spadá do kompetence místně příslušného hasičského záchranného sboru. Některé obce také rozmístění úkrytu tají kvůli tomu, aby nedošlo k jejich případnému ohrožení. Část z nich je navíc v rukou soukromníků, a hasiči proto nemají oprávnění o nich veřejnost informovat.

V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se o způsobu ukrytí veřejnost dozví prostřednictvím složek integrovaného záchranného systému. Pokud nastane bezprostřední ohrožení, rozezní se 140 vteřin trvající tón sirény. Oproti zkoušce sirén každou první středu v měsíci se liší tím, že není stálý, ale kolísavý a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech (sirény si můžete poslechnout zde). Po jeho doznění následuje mluvená informace, prostřednictvím které se občané dozví, o jaké nebezpečí jde a jak se mají zachovat.

Co dělat při jaderném útoku. Úřad vydal pro Čechy preventivní doporučení

Státní úřad pro jadernou bezpečnost radí, aby si každý našel, kam se může v případě jaderného útoku schovat. Státní úřad pro jadernou bezpečnost věří, že je pravděpodobnost útoku v souvislosti s ruskou hrozbou mizivá. Přesto kvůli četným dotazům vydal sérii doporučení – připravit zavazadlo, vyhledat kryt, schovat se a čekat.

Poté, co v neděli ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, reaguje na prohlášení i český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Kvůli mnoha dotazům veřejnosti sestavil návod, jak se co nejlépe před jaderným útokem ochránit.

První radou je, že by si každý občan měl zjistit, kde se nacházejí bezpečná útočiště nebo kryty civilní ochrany. Kompletní seznam úkrytů je uveřejněný na stránkách hasičského sboru, kvůli enormnímu zájmu má však momentálně technické potíže. Seznam však stejně neobsahuje konkrétní adresy krytů, z bezpečnostních důvodů. Ty by se lidé dle hasičů včas dozvěděli.

„Pokud je vyhlášena všeobecná varovná výstraha, tak je vždycky doplněna následnou informací, jak občané mají postupovat,“ popisuje mluvčí hasičů Pavla Jakoubková. A může to být různými způsoby – místním rozhlasem, televizí nebo z megafonů hasičských a policejních vozů.

Zadruhé je potřeba si připravit evakuační zavazadlo s nezbytnými osobními potřebami, náhradním oblečením a doklady. Případně i nouzový balíček, jehož součástí by měly být trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby na několik dnů, léky, rádio nebo svítilna. A také se domluvit s rodinnými příslušníky na náhradním způsobu komunikace.

V případě útoku se musí každý co nejrychleji odebrat do sklepů, krytů nebo jiných podzemních prostor se silnými betonovými zdmi.

„Zavřete dveře a okna a zastavte veškerou ventilaci. Po útoku vyčkejte alespoň několik hodin, než vyjdete ven, kvůli možnému radioaktivnímu spadu,“ doporučuje úřad.

Po opuštění úkrytu je nutné si chránit dýchací cesty šátkem nebo respirátorem, aby nedošlo ke vdechnutí radioaktivních látek. Jakmile se člověk dostane do bezpečí, měl by se co nejdříve osprchovat a vyměnit si oblečení, aby tak zabránil dalšímu rozšiřování kontaminace.

Naopak šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozorňuje, že užívání jódových tablet při ochraně proti radiace nemá téměř žádný efekt.

V každém případě Státní úřad pro jadernou bezpečnost doporučuje řídit se pokyny složek integrovaného záchranného systému. 

Weby jsou přetížené

Upozornění pro čtenáře: Internetové stránky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i Hasičského záchranného sboru jsou přetížené a nemusí fungovat. Plné znění zprávy SÚJB je přiloženo níže. Doporučení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Do krytů se investovat nebude

Už v roce 2005 totiž vláda Stanislava Grosse (ČSSD) rozhodla, že stát nepodpoří nejen výstavbu nových stálých úkrytů, ale nebude investovat ani do rekonstrukce a oprav těch stávajících. Jak už uváděli výše hasiči – Česko sází hlavně na individuální ochranu obyvatel v improvizovaných úkrytech, jako jsou sklepní prostory budov nebo dopravní stavby.

Všechny protiatomové kryty, které byly povětšinou budovány v 70. letech minulého století, poskytují proti dnešním zbraňovým systémům již jen minimální ochranu, stejně jako technologie v nich použité. Jedná se již skutečně spíše o technickou památku než plnohodnotný kryt.

V roce 1990 tak bylo v Česku kupříkladu ještě 5172 stálých úkrytů. Do roku 2017 ale jejich počet klesl na zhruba třetinu. A to hlavně proto, že jejich vlastníci postupně požádali o jejich převedení z kategorie stálých úkrytů do skupiny improvizovaných. Stát dnes podporuje už pouze provoz ochranných systémů podzemních dopravních staveb a úkryty ve vybraných fakultních nemocnicích.

Hodnocení článku:

 4.3.2022 20:40