logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Karel Kotouček: Pokud to půjde, chci vařit podle přání dětí

Holešov –  Na pozici nového ředitele Ústřední školní jídelny v Holešově nastoupil od 1. srpna Karel Kotouček. Vystřídal tak Milenu Michalcovou.

Co Vás vedlo k rozhodnutí přihlásit se do konkurzu na ředitele ústřední školní jídelny?
Pracoval jsem jako vedoucí školní jídelny na OU Holešov pět let.  Za tuto dobu jsem s kolektivem spolupracovníků dokázal provést nejnutnější změny ve vybavení a provozu školní jídelny, které vedly ke zlepšení kvality našich služeb a 100% naplnění kapacity. V současné době jsem se dostal do situace, že další změny by vyžadovaly vysoké finanční prostředky a jejich realizace byla velmi neurčitá. Pro mne to znamenalo představu určité stagnace v rozvoji a pouhé udržování stávajícího stavu. Proto jsem zkusil možnost přihlášení se do konkurzu na post ředitele ÚŠJ. Byla to pro mne nová výzva. O tom, že jsem byl jmenován ředitelem ÚŠJ jste se jistě dozvěděli z tisku. Díky jmenování jsem ukončil práci na OU a dne 1. 8. 2017 přešel na nové pracoviště. Kolegyním na bývalém pracovišti bych chtěl ještě jednou dodatečně za dobrou pětiletou spolupráci poděkovat.

Ústřední školní jídelna je největší školní jídelna v Holešově, navíc samostatný subjekt. Nemáte obavu, jak tento provoz budete zvládat?
Gastronomii se věnuji již skoro 45 let. Jsem vyučen kuchařem a jsem také absolventem hotelové školy v Piešťanech. Po ukončení studia jsem pracoval jako zástupce vedoucího restaurace, posléze jsem byl jmenován vedoucím Sdružené závodní kuchyně v Kroměříži, která byla samostatným střediskem a  zabezpečovala výrobu 1500 jídel denně. Následovně jsem na OU začal připravovat žáky v oboru kuchař, a to jak v praktické, tak i teoretické části. Takže dodneška dokáži také něco uvařit. Při výuce žáků, která trvala 23 let, jsem se ještě navíc 12 let seberealizoval jako hostinský na chatě Grůň Rusava. Možná, že si ještě někteří pamětníci vzpomenou, jestli se mi tato práce dařila. Poslední roky, kdy jsem pracoval jako vedoucí školní jídelny, jsem měl možnost hlouběji vniknout do problematiky školního stravování. Myslím si proto, že moje celoživotní zkušenosti mě opravňují k přesvědčení, že úkoly vyplývající z mého nového postavení dokáži splnit. Rodiče se nemusí bát, že se budou muset naučit vařit, aby jejich děti měly kvalitní jídlo. To i proto, že zde nemám za úkol vařit, což mi není tak cizí, ale mám za úkol hlavně vytvářet podmínky pro dobrou práci zaměstnanců ÚŠJ.

Máte jistě určité představy o další činnosti jídelny. Můžete nám k tomu něco říci?
Samozřejmě. S tím, co chci změnit, jsem šel do konkurzu a většinu svých představ jsem předložil komisi v Koncepci rozvoje ÚŠJ. Priorita je v současné době jedna. Chtěl bych, aby se zde denně připravovaly dva druhy jídel. Žáci, a nejenom žáci, mají již dnes právo na výběr jídla podle své chuti. Pro tento úkol se musí získat nejenom pracovní kolektiv, ale hlavně přebudovat výdejny na variantu výdeje dvou druhů jídel, a to včetně polévky, salátů atd. Kromě toho, že to bude stát nemalé finanční prostředky, půjde tato přestavba udělat pouze v době prázdnin. Věřím ale, že se to v letošním školním roce podaří. Druhým úkolem, který si před sebe dále kladu, je navýšení výroby jídel. Tím se nám zvýší příspěvek na provoz a bude možné po přijetí nových pracovníků zlepšit pestrost jídla a kvalitu výdeje.  Se současným počtem pracovníků je zabezpečení všech úkolů obtížné. Stačí, když jeden z nich onemocní.

A Vaše další priority?
Získat na naši stranu pracovníky škol dětí, které se u nás stravují. Bez jejich pomoci se nám bude těžko získávat důvěra malých strávníků. Příklady táhnou, když se stravuje pan učitel nebo učitelka, tak i to dítě chodí bez problémů na obědy. Pokud pedagogové na oběd nechodí, proč by měli na obědy chodit žáci? Pro nás, pokud chodí na jídlo pedagogové, je to výborná zpětná vazba. Pro dítě je lepší si o obědě promluvit s učitelem, kterého dobře zná, než u okýnka v řadě s kuchařem. My se pak můžeme zpětně dozvědět, co dětem nechutná a co by si naopak k obědu přály. Popřípadě mohou přinést jiné pozitivní podněty.  Pak jsme schopni provést rychlou nápravu. Opravdu důležitým faktorem je i spolupráce s vedením škol. Kromě toho, že je možnost zapojit se do projektu Jídlo do škol, mohou také ovlivnit například kvalitu výdeje pouhým posunutím začátku vyučování u jedné ze škol a tím umožnit širší rozsah výdeje, ukončení dlouhých čekajících front a přeplněných jídelen.  

Takže chcete vařit podle přání dětí?
Pokud by to šlo, tak hlavně. Není nic lepšího, než když vidíte děti, jak vše dobře jí, než když vidíte, že se do zbytků vyhazuje i jídlo, které ani neochutnají. Jsme ale svázáni mimo jiné spotřebním košem a nutričním doporučením, které musíme dodržovat a jejich dodržování je cílem kontrol. Také z důvodu pestrosti jídelníčku se zařazují i jídla u dětí méně oblíbená. Tento problém ale alespoň částečně vyřeší nabídka dvou jídel.

Jaké máte další plány s rozvojem ústřední školní jídelny?
Zatím se držím při zemi. Kromě výše uvedených priorit považuji za opodstatněné vycházet vstříc přáním zřizovatele při stravování akcí, kterých je garantem. To samé chci nabídnout i školám, jejichž žáci se u nás stravují. Ty další smělejší přání si zatím nechám pro sebe. Třeba si o nich, a současně zhodnotit, co se nám již podařilo, budeme mít možnost povykládat si někdy příště.
Děkuji za rozhovor
Jana Rohanová

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star