Patrimonium pro futuro
Hned dvě příslovečná želízka má Holešov v aktuálním ročníku soutěže Patrimonium pro futuro. Jedná se o Cenu Národního památkového ústavu (NPÚ), kterou instituce od roku 2014 uděluje ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout úspěchy v oblasti památkové péče.
Letos o cenu bojuje celkem 24 památek nebo počinů v této oblasti ve čtyřech kategoriích. Památkáři mezi ně (a do dvou kategorií) vybrali za celý Zlínský kraj dvě holešovské památky. V kategorii „Obnova památky“ se jedná o Obnovu průčelí holešovského zámku a v kategorii Objev roku se jedná o Objev pozdně gestického sklepa s trámovým stropem čp. 26 na náměstí Dr. E. Beneše.
Tyto ceny, vyhlašované Národním památkovým ústavem, o které holešovské památky soutěží, nemají žádnou finanční dotaci, jedná se čistě o prestižní ceny, ale jejich udělení, které je značně mediálně zveřejňované, samozřejmě zvyšuje atraktivitu příslušné obce a jejích památek zejména pro turisty a odbornou i poučenou veřejnost.
„Pro město Holešov je ctí, že v letošním roce kroměřížské územní pracoviště Národního památkového ústavu nominovalo za rok 2016 do ceny Patrimonium pro futuro dvě místní památky. To je totiž i limit pro každý kraj. Když si ale uvědomíme význam holešovského zámku, který město obnovuje již dvanáct let a vybudovalo z něj skutečné kulturní centrum širokého regionu, tak je tato nominace určitým zadostiučiněním za píli těch, kteří se za tuto dobu zasadili o koupi i obnovu zámku a zahrady, nebo spolupracovali na konkrétních pracích. Tímto myslím především společnost Rapos Holešov. Toto platí i ve vztahu k fasádám zámku, jejichž obnova i se střechou a okny letos končí. A město dokázalo ve spolupráci s památkáři prosadit zásadně průlomový návrat k historické barevnosti i zachování velké části původních omítek.
Středověký trámový strop a jeho objev a zadokumentování je také významným počinem, protože nikdo nepředpokládal, že v konkrétně v domě čp. 26 by mohlo něco podobného „přežít“. A díky holešovským historikům i pracovníků NPÚ je tato památky zajištěna a zůstane dokumentem i pro příští generace. Ostatně jako zámek.
Součástí „soutěže“ je i hlasování veřejnosti, tak pokud budete mít chvilku, podpořte, prosím, holešovské památky,“ dodal starosta města Rudolf Seifert.
Památky děkují
O laureátovi ceny Památky děkují rozhoduje veřejnost a získává ji počin, který zvítězí v on-line hlasování. Jde o jedno z ocenění udílených v rámci každoročního klání o cenu Patrimonium pro futuro.
Ve dvaceti čtyřech medailoncích jsou k dispozici textové i obrazové informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat veřejnosti a kdo se o to zasloužil. Hlasovat je pak možné do 15. září. Po tomto datu zvítězí počin s největším počtem hlasů. Vítěz bude vyhlášen na slavnostním předávání cen Patrimonium pro futuro v úterý 3. října na zámku v Bučovicích, kde mu bude udělena cena veřejnosti Památky děkují v podobě křišťálové plakety.
Obnova hlavního průčelí zámku v Holešově – nominace v kategorii „Obnova památek“
Letos dokončovaná obnova vnějšího pláště zámku – jeho fasády a střechy – jistě přispěla k vytvoření překrásné dominanty reprezentující naše město. Po dlouhých diskusích byla zvolena tzv. monochromatická barevnost vnější fasády odpovídající době vzniku zámku a tedy záměru jeho tvůrce – císařského architekta Filiberta Lucheseho. Při opravě omítek na hlavním průčelí zámku se zjistilo, že omítky v úrovni druhého patra jsou původní – pocházejí z doby výstavby zámku, a to dokonce z její první fáze těsně po roce 1650, kdy zřejmě na stavbě pracovali italští zedníci a štukatéři, tehdy nejlepší mistři svého oboru v celé Evropě. Tato raně barokní, či správně manýristická omítka, je mimořádně kvalitní, skvěle vyhlazená, mimořádně pevná. Ale po více než 350 letech jejího stáří a navíc umístění na snad nejvíce počasím namáhané jihozápadní straně, na které se střídaly vysoké teploty od omítku prudce ohřívajícího odpoledního slunce s prudkými mrazy, byla omítka na mnoha místech popraskaná miliony malých trhlinek. Přesto se jak investor (město Holešov), tak dodavatel (společnost RAPOS Holešov) rozhodli po diskusích se zástupci památkové péče tuto omítku neodsekat, ale mimořádně náročnými řemeslnými zásahy ji zrestaurovat, a to formou injektáží všech těch drobných prasklinek. Tentýž postup byl zvolen i při restaurování velkého erbu hrabat z Wrbna v tympanonu nad hlavním vchodem, který byl vytvořen na konci 19. století z tehdy módního materiálu – kuroviny, jehož podstatou byl mimořádně kvalitní vápenec z lomu v nedalekých Kurovicích. Podařilo se tak nejen zachovat velmi hodnotný zdroj poznání – 350 let staré omítky už skoro nikde, ani na historických budovách, nejsou k vidění, většinou byly za tu dobu nahrazeny (i několikrát) novými, ale také předvést kus opravdu skvělé řemeslné práce, protože fasáda hlavního průčelí zámku s erbem a pískovcovým balkonem jsou skutečně dokonalé.
Objev pozdně gotického sklepa s trámovým stropem v domě č. p. 26 na náměstí Dr. E. Beneše v Holešově – nominace v kategorii „Objev roku“
O tomto objevu, který má opravdu nejen celostátní, ale možná celoevropský rozměr, jsme na stránkách Holešovska psali již několikrát. Zdánlivě velmi nenápadný rohový dům, ve kterém je nyní prodejna drogerie, se donedávna vyznačoval jen svou pohnutou historií – od roku 1712 do roku 1945 zde sídlil rod Tomaštíků, nejbohatších holešovských měšťanů, s nimiž jsou spojené často pohnuté dějiny našeho města. V roce 2016 se odehrál vpravdě detektivní příběh – nejprve na starých pohlednicích holešovského náměstí objevil pracovník Národního památkového ústavu Mgr. Jan Štětina, že původní vjezd do tohoto domu byl sklenut lomeným obloukem, což je jasný důkaz gotického původu tohoto vjezdu. Obdobné oblouky byly zřejmě v průčelí domu ve formě podloubí ještě tři. Autor tohoto článku potom našel ve stručném popisu domů na holešovském náměstí, pocházejícím z počátku 50-tých let minulého století, záhadnou zmínku o tom, že ve sklepě tohoto domu je trámový strop. To bylo velmi zvláštní, protože všechny sklepy starých domů nejen v Holešově, ale i ve městech v širokém okolí, jsou klenuté. Tyto indicie potom vedly k důkladnému průzkumu přízemí a podzemí domu č. p. 26. V přízemí se odkryly dodnes patrné zbytky podloubí, které ale bylo k domu přistaveno až následně. Původní dům dodržoval linii sousedních domů č. p. 25, 24 a 24 (Komerční banka, stará radnice, bývalý hotel Slávia) a byl podsklepen, přičemž skutečně strop sklepa tvoří mohutné dubové trámy, na kterých, opět velmi unikátně, jsou položeny pískovcové plotny jako záklop. Potom už následoval dendrochronologický průzkum trámů sklepa, který přesně určil, že stropní trámy byly smýceny v letech 1480-1482 a trám – průvlak strop podpírající byl smýcen v roce 1733. Z toho vyplývá, že tento strop pochází z doby pozdní gotiky a takto starý a zachovalý trámový strop není zachován v žádném měšťanském domě v celé České republice, a možná ani v Evropě. Objev rozvířil hladinu zájmu jak sdělovacích prostředků, tak odborné veřejnosti, a vedl k dalšímu zkoumání, které vedlo např. k nálezu kulek, kterými se ve sklepě zřejmě v 18. století střílelo, k nálezu nápisu z první poloviny 18. století na jednom z trámů apod. Objev takto starého trámového stropu ve sklepě významného měšťanského domu v Holešově navíc významně posunul naše poznání o stavebním vývoji našeho města a dokázal, že už v 15. století byl Holešov městem vystavěným z kamene.
Jana Rohanová
tisková mluvčí
Hodnocení článku: 
30.8.2017 14:00
