Kdo se vydá z Rymic směrem do Roštění, možná zaregistruje v poli mezi kukuřicí čnít bílé střechy altánků, kdo se vydá blíže, tak zaregistruje možná i nezvyklý pohyb. V letošním roce tam totiž probíhá rozsáhlý archeologický výzkum. V rámci akce „Archeologické léto“ jsme se na místo samotné vydali, abychom na vlastní oči viděli, co všechno terénní práce obnáší nebo co se už podařilo archeologům najít.
Ve vyhrazené lokalitě nás přivítali vedoucí výzkumu Mgr. Miroslav Popelka, se kterým se někteří již setkali při přednáškách v holešovské knihovně, a Mgr. Tomáš Zeman, Ph.D. Kromě těchto odborníků na místě pracovala asi třicítka mladých lidí. Podobný počet byl také zvídavých návštěvníků, kteří se komentované prohlídky zúčastnili.
Dozvěděli jsme se, jak složitý proces předchází terénní části výzkumu, jak se postupuje při šachovnicovém odkrývání vytipovaného místa nebo co následuje po odhalení jednotlivých nálezů. Víme, že prozatím bylo obnaženo 42 žárových hrobů, nalezeno bylo nezvykle velké množství bronzových ostruh a známe dataci těchto nálezů. Zajímavé bylo přispění do diskuse experimentálního archeologa, který po nálezu mimořádně velké ostruhy zhotovil její repliky stejnou technikou, jakou se vyráběly v tehdejší době - metodou ztraceného vosku.
Odbornou část výkladu důkladně zpracoval městský historik Ing. Karel Bartošek.
Již několik let díky poctivým detektorářům věděli archeologové o tom, že se v poli na mírném návrší nad rybníkem a družstvem v Roštění nachází rozsáhlé, mimořádně zajímavé a záhadné pohřebiště z tzv. doby římské, tedy z prvních století našeho letopočtu, kdy na našem území žily germánské kmeny Markomanů a Kvádů. V letošním roce se díky finanční podpoře Zlínského kraje mohl uskutečnit rozsáhlý archeologický výzkum této lokality pod vedením Mgr. Popelky a Dr. Zemana. Archeologové na hektar velkém území odkrývají desítky žárových hrobů starých Germánů, které pocházejí z doby od konce 1. do začátku 3. století našeho letopočtu. Významné zřejmě je, že 8 km odtud, mezi Pravčicemi a Hulínem, se nacházel tzv. pochodový tábor římských legií z této doby. Na pohřebišti byli pohřbeni zejména germánští bojovníci a to především jejich vojenská elita – jezdci, jak dokládají nálezy v evropském měřítku nezvyklého množství bronzových a železných ostruh, které jezdce identifikují. I když se nedaleko od pohřebiště, zhruba v místě areálu družstva, nacházelo sídliště Germánů ze stejné doby, jsou nálezy z pohřebiště jiné. Zdejší hroby obsahují předměty, které ukazují na severoevropský původ zde pohřbených bojovníků, kteří tedy nepatřili k místnímu germánskému obyvatelstvu. Zda se jednalo o bojovníky, kteří bojovali s nedaleko tábořícími Římany, či spíše o římské spojence, kteří za žold pomáhali římskému vojsku, nevíme. Skutečnou záhadou je, že většina zdejších hrobů obsahuje pozůstatky jezdců. Počet nalezených ostruh je nesmírně vysoký, tak, jako na žádném jiném nalezišti. Zda sem pohřbívali padlé z nějakých bitev z tzv. markomanských válek, nebo zda zde byl tábor germánských bojovníků z dalekého severu, se můžeme jen domnívat. Přitom nálezy na pohřebišti jsou relativně skromné – popel ze spáleného těla, obsahující zbytky kostí (které při pohřebním obřadu ještě rozdrtili) byl uložen v relativně málo vypálené nádobě, která se mělce uložila nad, nebo vedle postaveného kovového vědérka, které obsahovalo milodary – kovové ostruhy, nože, hroty kopí, přezky, spony apod. Protože tyto pohřby byly umísťovány poměrně mělce, řadu hrobů poškodila orba či meliorace. Naštěstí zrovna v této lokalitě se prováděla relativně mělká orba, a tudíž se řada hrobů alespoň částečně zachovala. Archeologové vždy „vypreparují“ příslušné hrobové místo (tedy zbytky nádoby s popelem, kostmi a většinou stlačené vědérko se záhrobními dary) a obalené strečovou folií je pošlou do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde takto vypreparovaný nález v podobě jakési hroudy naskenují, zrentgenují a v laboratoři opatrně rozeberou a vyhodnotí jak antropologicky a geneticky zbytky kostí, tak systematicky přiložené milodary.
Výzkum je v Roštění plánován do září. Předpokládá se vyzvednutí zhruba stovky hrobů. Vedoucí výzkumu přislíbili, že pro Holešováky co nejdřív po skončení výzkumu, tedy ještě letos, uskuteční přednášku, ve které seznámí veřejnost s výsledky výzkumu, který je v letošním roce zřejmě nejvýznamnější na Moravě.
Další možnosti navštívit odhalované pohřebiště v Roštění budou mít zájemci 26. 7., 9. 8., 30. 8. vždy po předchozí registraci na webových stránkách https://archeologicky-ustav-av-cr.reservio.com/ Více informací o projektu zde: https://www.arup.cas.cz/archeologicke-leto/
Hana Helsnerová, Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
12.7.2022 23:27
