Když před čtrnácti lety vznikl Holešovský komorní orchestr Ivo Kurečky, prakticky ihned zavedl tradici pravidelných koncertů. A tím prvním je každoročně Novoroční koncert ve velkém sále zámku. Pravdou je, že inspiraci si HKO (a Holešov) vzal u Vídeňských filharmoniků – koncert se koná v nádherném prostředí velkého sálu, na pořadu jsou populární klasické skladby a končí se vždy Radeckého pochodem Johanna Strausse.
Letos se upřímně řečeno nejen HKO doslova nepředstavitelně vytáhl. Orchestr vystoupil se silně posílenou dechovou sekcí, což přineslo velmi kvalitní zvuk. Poprvé stanul v čele špičkový dirigent – Jaroslav Mikuš, který již řadu desetiletí působí v Portugalsku. A jeho vedení bylo slyšet – orchestr hrál naprosto báječně, nevím, zda se hráči pod taktovkou slavného dirigenta víc snažili, nebo báli, ale výsledek byl opravdu famózní.
Velmi dobrý byl výběr skladeb – HKO zahájil předehrou k „myslivecké“ opeře Čarostřelec Carla Marii von Webera. Jedna z nejlepších oper všech dob, bohužel v současnosti poněkud opomíjená, má velký vztah k Česku – skladatel ji komponoval při pobytu v lázních Libverda a okolní příroda byla jeho velkou inspirací, ostatně i její fiktivní děj se odehrává v Čechách. Po komprimátu Mozartových skladeb a tercetu ze Smetanovy opery Dvě vdovy zahrál orchestr tradiční vídeňské autory – Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse mladšího a slavnou árii Lippen Schweigen z Lehárovy operety Veselá vdova. Oficiální program byl ukončen třemi melodiemi Jaroslav Ježka – zde se ukázala velmi silná stránka HKO – zvuk orchestru byl jakoby z doby Osvobozeného divadla, zcela perfektně „sedl“ k Ježkovým písním.
Milým překvapením byli hostující pěvci. Osvědčený basista Aleš Janiga nejen skvěle zpíval, ale i hrál. Velmi dobří byli mladí umělci - tenor Pavel Janečka a zejména sopranistka Bedřiška Ponížilová. Té se podařilo plně nahradit Kristýnu Vylíčilovou, která bohužel definitivně ukončila svou pěveckou dráhu, a tedy i spolupráci s HKO – krásná, vznosná mladá pěvkyně s mimořádně skvělým hlasem, trošičku níže položeným, ale s obrovským talentem je velkou nadějí a doufejme, že bude na projektech HKO i nadále spolupracovat.
Překvapivá a novátorská byla dramaturgie koncertu. Skvělým počinem bylo využití dvou špičkových tanečních dvojic z kroměřížské Školy sportovního tance, které doprovodily Straussův valčík, Ježkovy písně i závěrečný přípitek starosty města. Tanečníci, stejně jako zpěváci se zapojovali často nečekaně do hudebních čísel. Celým koncertem opět mimořádně vtipně a poučeně provázel klavírista Lubor Horák. A při závěrečném Radeckého marši dirigoval Jaroslav Mikuš i publikum, které si ho s chutí vytleskalo.
Letošní Novoroční koncert byl skutečnou, ušlechtilou, a přitom zábavnou show v tom nejlepším slova smyslu - všichni diváci se skvěle bavili a podle mne pod stropem velkého zámeckého sálu radostně tančili duchové kulturně a hudebně založených majitelů holešovského panství – Rottalů a Wrbnů, kteří s potěšením shlíželi na oduševnělou a přitom mimořádně milou zábavu. Kéž i letošní rok bude tak milý, duchaplný a rozkošný!
Karel Bartošek
foto Hana Helsnerová
Hodnocení článku: 
8.1.2023 22:41
