Po dvouleté, covidem vynucené přestávce, zahájil 14. ledna společenskou sezonu v Holešově XIII. Ples města Holešova, pořádaný ve všech prostorách prvního patra holešovského zámku. Městské plesy jsou v Holešově fenoménem – ten úplně první vlastně otevřel nově zrekonstruovaný zámek a od té doby vždy otevírá společenskou sezonu (s výjimkou uplynulých dvou let, kdy se vlastně žádná ani nemohla uskutečnit). Po relativně dlouhé odmlce, a i pro současné nepříjemné vnější okolnosti energetické krize a válečných událostí si organizátoři nebyli jistí, jaký bude zájem o tuto společenskou událost. Naštěstí se ukázalo, že zájem o společenský život ve městě neskomírá – 350 prodaných vstupenek odpovídá dobrým, předcovidovým letům. V ceně vstupenky byl sice menší, ale velmi chutný raut pro účastníky. K tanci hrálo ve velkém zámeckém sálu tříčlenné combo Event Jazz, které by se sice hodilo spíš do komornějšího prostoru, ale dobří muzikanti se snažili ze všech sil hudebně ovládnout velký zámecký prostor. V menším, tzv. balkonovém sále, vyvolávala nadšení, radostný tanec a zpěv špičková cimbálová muzika Stanislava Gabriela. Podařený byl program ve velkém sále. Několik vystoupení zajistily holešovské mažoretky a twirlerky, které opět ukázaly, že patří nejen k národní, ale i k evropské špičce ve svém oboru. Vystoupení manželů Petry a Radovana Králových ze Zlínského divadla, kteří nejen zazpívali, ale i zahráli několik slavných muzikálových melodií, bylo strhující. Zejména „Je nebezpečné dotýkat se hvězd“ ze Semaforských Kdyby tisíc klarinetů se až překvapivě přiblížilo k originálu Evy Pilarové a Karla Gotta. Programem plesu provázela Markéta Hrubešová, velmi příjemně, přirozeně a samozřejmě zejména pro pány esteticky. Rovněž velká tombola se čtvrtisícovkou cen uspokojila snad každého zájemce, ostatně lístky do tomboly došly už v první polovině plesu.
Co ale bylo na holešovském Městském plese nejskvělejší, byla atmosféra. Zda to dělala ona dlouhá odmlka, či zda Holešováci chtějí zapomenout na krizi okolního světa, všichni plesající se skvěle bavili. Chodby byly plné rozmlouvajících skupinek, v baru se neustále tvořily hloučky perfektně si rozumějících, rozesmátých lidí, kteří se ochotně seznamovali, často si „potykali“, nenuceně žertovali a jak se říká „dobrou vůli spolu měli“. A to je asi tím hlavním a nejdůležitějším posláním takového plesu – sbližovat lidi, vytvářet dobrou atmosféru nejen na plese, ale i ve městě, ve společnosti. A to se podařilo letos měrou víc než vrchovatou. Dobré znamení pro letošní rok, kterého se řada z nás přece jen trošku bojí.
text: Karel Bartošek
foto: Karel Bartošek, Jana Slovenčíková, Petr Žůrek
Hodnocení článku: 
15.1.2023 19:21
