Trocha historie
Jako ve většině středověkých měst, i v Holešově vznikly tak zvané masné krámy, které soustřeďovaly řeznické provozovny - vlastně celý řeznický cech – na jednom místě. Bylo to z hygienických důvodů – v době, kdy neexistovala ani kanalizace, ani vodovod, se krev a další odpadky z řeznické činnosti shromažďovaly v krámech a kolem nich, takže pach a riziko přenosných nemocí vedl nejen k soustředění řezníků do jednoho místa ale i k určité separaci jejich provozoven. Původní holešovské masné krámy byly dřevěné a nacházely se uprostřed náměstí. Tento komplex během třicetileté války vyhořel a tehdejší majitelé Holešova, Lobkovicové, vykázali v první polovině 17. století řezníkům místo po rovněž za války zničeném Kramářovském domě v současných prostorách. I tyto „nové“ masné krámy byly původně dřevěné. V první polovině 18. století, za vlády osvíceného Františka Antonína hraběte z Rottalu, byly dřevěné krámy nahrazeny celkem 16-ti zděnými barokními obchůdky „typizovaného“ vzhledu. Celý areál byl obehnán zdí, proraženou dvěma protilehlými bránami tak, aby byl umožněn plynulý průjezd vozů, přivážejících poražené kusy dobytka.
Když ve druhé polovině 18. století začalo vznikat současné náměstí sv. Anny a to výstavbou areálu trinitářské rezidence a později tereziánských kasárenských budov, byl areál masných rámů zvenčí postupně začleňován do urbanismu náměstí sv. Anny. Po zřízení vodovodního a kanalizačního vedení a celkovém zvýšení městské hygieny začali ve druhé polovině 19. století holešovští řezníci odcházet z masných krámů a budovat si provozovny ve svých domech ve městě a v masných krámech se usazovali drobní prodejci a řemeslníci. Celkově ale areál chátral, část krámů úplně spadla, část byla začleněna do sousedního domu č.p. 10 a od sedmdesátých let 20. století byl zcela uzavřen a postupně podléhal zkáze. Prezentována zůstala pouze čelní barokní zeď masných krámů, která je registrovanou kulturní památkou. Když se před několika lety začal opravovat celý areál náměstí sv. Anny a začaly se odbourávat různé přístavky a kůlny a rovněž nezachranitelné části masných krámů, zjistilo se, že oproti původním předpokladům je zachována větší část - „střep“ - zadní barokní zdi areálu a to včetně částečně zachovaných původních barokních omítek a části zadní brány. Na světlo se tak dostal unikátní, dosti rozsáhlý zbytek areálu masných krámů. Barokních masných krámů se na našem území mnoho nezachovalo, navíc většinou (ty ve velkých městech, jako jsou České Budějovice či Plzeň) mají podobu uzavřených budov. Masné krámy nádvorního typu jsou opravdu mimořádně vzácné – například v Třebíči je velmi citlivě opraven a využit pozůstatek takovéhoto areálu, kterému ale chybí původní ohradní zeď.
Záchrana a oprava areálu
Protože se holešovské masné krámy nacházejí na památkově chráněném území Městské památkové zóny Holešov, v plném rozsahu se na ně vztahuje památková ochrana. Od počátku bylo jasné, že se musí zachovat co největší pozůstatek tohoto areálu, protože je možné ho prezentovat jako skutečně unikátní památku. Z původních 16 masných krámů se bohužel podařilo zachránit pouze 4. Přední zeď areálu jako kulturní památka je přirozeně chráněná, při rekonstrukci areálu došlo pouze k omítnutí její zadní strany. Bohužel barevnost přední zdi není autentická, žluté nátěry fasád historických objektů vznikaly v šedesátých letech, kdy byla žlutá barvě nejlevnější a nejlépe dostupná. Od počátku bylo jasné, že je nutné zachovat i střep zadní zdi, protože unikátně doplňuje architekturu tohoto jedinečného areálu. Otázkou bylo, jak záchranu silně poškozené zadní zdi pojmout. Odkrytá struktura zdiva, doposud vlastně chráněná novodobými přístavky, začala rychle degenerovat, projevilo se to už například na částečné destrukci pískovcových odrazníků zbytků zadní brány. Navíc zbytky barokních omítek bylo rovněž nutno zachovat. Navrhované očištění zdi na režné zdivo proto nepřipadalo v úvahu – jednak by nezabránilo zvětrávání materiálu, po více než 250 let chráněného omítkami a dalšími zdi, jednak v barokní době se žádné stavby z režného zdiva nastavěly – vše bylo omítnuto a prezentace holého zdiva bez omítky by byla ahistorická. Pro nátěr zdi byla zvolena bílá barva, použitá na celý areál krámů podle historické skutečnosti. Protože mnoho zainteresovaných osob žádalo, aby byl alespoň částečně prezentován materiál, použitý na stavbu zdi, byla ponechána – prezentována líčka nejzachovalejších pískovcových kamenů, tak jak je používáno při opravě řady historických památek. Tato „psaníčka“ lze samozřejmě kdykoliv zaházet a zeď ponechat v původním, celkově omítnutém stavu. Samozřejmě před vlastní opravou zdi byla celá stavba injektována (včetně výběhů kleneb zbouraných krámů ve zbytku areálu) a izolována tak od vzlínající vlhkosti. Posouzení vzhledu zbytku zadní zdi masných krámů je samozřejmě na individuálním vkusu, rozhledu a vzdělání každého posuzovatele. Tento střep zdi ale v každém případě představuje velmi unikátní historický doklad původní podoby této části Holešova, který nám může většina jiných měst závidět.
Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
31.3.2023 09:02
