Uběhl přesně rok od doby, kdy bylo slavnostně předáno dílo – obnovený historický zámecký sad i s altánem. Pásku přestříhla s představiteli města zástupkyně společnosti Billa a přidal se také vítěz soutěže Masterchef Roman Staša. Mimo jiné byla tehdejšímu vedení města předána plaketa altánku.
Projekt obnovy sadu byl zpracován na základě neuspokojivého zdravotního stavu většiny stromů. Velmi časté byly infekce kmenů a větví, dutiny a další aspekty narušující stabilitu stromů. Častým jevem bylo také usazení jmelí, které představovalo hrozbu také pro ostatní dřeviny v parku.
Široký sortiment odrůd zejména jabloní, zastoupený v zámeckém parku v Holešově, představuje velice cennou kolekci rostlinného materiálu z hlediska uchování genových zdrojů. Celková koncepce obnovy byla řešena s ohledem na zachování historické podoby sadu, avšak s přihlédnutím k aktuálním prostorovým podmínkám a nárokům na zajištění snadnější a kvalitnější údržby navrhovaných výsadeb. Došlo k drobným úpravám, původní charakter sadu se však nezměnil, stále se jedná o zámecký sad s pravidelným čtvercovým rastrem výsadbového sponu, tvarovaný pravidelným řezem. „Vzhledem k tomu, že se jedná o památku a historický doklad vývoje zahradního umění a sad je součástí historické kompozice, muselo se postupovat jiným způsobem, než při obnově produkčního sadu ve volné krajině,“ vysvětluje místostarosta města Pavel Karhan.
Uprostřed sadu navíc „vyrostla“ unikátní stavba – altán, určený k odpočinku a relaxaci. Do této odpočinkové zóny byly umístěny také lavičky tak, aby šlo o atraktivní místo, které přiláká návštěvníky právě do této obnovené části zámecké zahrady.
Město se s tímto záměrem přihlásilo do projektu společnosti Billa, který byl spuštěn v rámci strategie trvalé udržitelnosti, a který koresponduje s její trvalou vizí a cíli vedoucími k ochraně přírody v lokalitách ve kterých provozuje své prodejny. A uspělo. „Osloven byl ateliér List, konkrétně Ing. Alena Vránová, která je zároveň autorkou generelu zeleně a mohla tak s dostatečnou znalostí potřeb našeho města vypracovat skvělý a unikátní projekt na konkrétní lokalitu, upřesňuje Karhan.
Společnost Billa tak městu Holešov věnovala dar ve výši přibližně 2 miliony korun, za což jí patří velké poděkování. Podařilo se obnovit jedinečné dílo zahradního umění a zachránit cennou kolekci rostlinného materiálu. Celý tento koncept je chápán jako dar budoucím generacím.
Projekt byl v roce 2021 zahájen i dokončen. Město Holešov ale nezapomíná ani na následnou péči. Za rok 2022 byla provedena následná péče na náklady města v hodnotě bezmála 60 tisíc, kterou provedla firma Vít Orlovský z Nivnice. Do výčtu prací patří provedení výchovného řezu nasazených dřevin, pravidelná zálivka, oprava kotvení, nebo doplnění mulče. Doplňkem je pak dosadba ploch květnatou travní směsí, která zvýší biodiverzitu sadu a bude atraktivní pro opylující hmyz. Pro rok 2023 je následná peče naplánována ve stejném rozsahu.
Zámecká zahrada ovocný sad B je součást kulturní památky České republiky.
Zahrada u holešovského zámku vznikla brzo po jeho výstavbě Janem z Rottalu ve druhé polovině 17. století. Už tehdy byla zřejmě vybudována unikátní soustava vodních kanálů, v zahradě byla zřízena řada vodních hříček, byla vyzdobena sochami italských autorů. Autory projektu zahrady byli zřejmě architekti holešovského zámku, Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. V roce 1663 Tomáš Pešina z Čechorodu popisuje holešovskou zahradu jako „rozkošnou, které Morava podobné nemá“. Na počátku 18. století byla zahrada obehnána mimořádně zajímavou ohradní zdí se střílnami a malými baštami, jejíž zbytek se zachoval v koutě pod bývalým oborním mlýnem. Za Františka Antonína z Rottalu, v první polovině 18. století, byla zahrada upravena podle francouzských vzorů Le Notre-a. Z bohatého vybavení sochami, kaskádami, vodotrysky a drobnými stavbami se zachovaly jen dvě kamenné lavičky, obnovený kamenný bazén v centrální části soustavy vodních kanálů tvaru Neptunova trojzubce a barokní pavilon, nyní využitý jako hvězdárna. V této době byla za formální zahradou francouzského typu vybudována „obora“ s osami průseků.
V zadní části formální zahrady byly zřízeny ovocné sady. Ty jsou zobrazeny už na plánech zahrady z let 1750 a 1775. Na konci 19. století byly ovocné sady obnovovány. V letech 1890 – 1893 byl obnoven sad B. Unikátní plán této obnovy se zachoval dodnes. Bylo zde vysazeno 180 nových stromů v 116 odrůdách, 70% z tohoto počtu tvořily jabloně v 80 odrůdách, zbytek hrušně a třešně.
Ovocné sady byly po druhé světové válce zanedbávány. Po převzetí zámeckého areálu městem bylo zjištěno, že obsahují vzácné druhy ovocných dřevin, některé z nich byly dokonce považovány za již vyhynulé. Z obnovy v letech 1890 – 1892 se zachovalo dvanáct odrůd jabloní a to Bismarkovo, Blenheimská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Gdánský hranáč, Grávštýnské, Panenské české, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Ribstonské, Richardovo žluté a Řehtáč soudkovitý. Od roku 2005 docházelo k postupné obnově a údržbě sadů, ukázalo se ale, že sady jsou už v tak špatném stavu, že musí být revitalizovány kompletně. Díky velkorysému příspěvku společnosti Billa se podařilo získat prostředky nejen na obnovu sadu B, ale i na jeho tříletou údržbu a na výstavbu architektonicky zajímavého dřevěného altánu uprostřed tohoto sadu. Obnova sadu byla provedena se zachováním historických odrůd.
Projekt „Revitalizace ovocného sadu s altánem v zámecké zahradě v Holešově“ byl financován společností BILLA.
Hana Helsnerová, Karel Bartošek
Fotografie aktuální Hana Helsnerová
Historická podoby zahrady - Nejstarší známá mapa (plán) zámku a zahrady z roku 1750, vyhotovená za Františka Antonína Rottala, autor neznámý, ze sbírky rodiny Dohnalovy
Zámecký park v Holešově, akvarel, ze sbírky Městského muzea v Holešově
Hodnocení článku: 
18.5.2023 08:53
