Na přelomu 7. a 8. století žil v Akvitánii, lesnatém kraji mezi Francií a Belgií, známém také jako Ardeny, bohatý mladý šlechtic jménem Hubert. Jeho život byl hýřivý až zpustlý, miloval ženy, hostiny, zábavy a především lov. Až jednou štval Hubert jelena desateráka, který zmizel v houští a za chvíli se objevil – jeho paroží zlatě zářilo a uprostřed se skvěl kříž s Ukřižovaným, který Huberta pokáral za jeho hříšný život a vyzval jej k obrácení. A ohromený Hubert skutečně poklekl, stal se knězem a později biskupem, vedl ctnostný až asketický život, významně přispěl k pokřtění obyvatel celé této oblasti, po smrti byl prohlášen za svatého a stal se patronem myslivců (v tomto svém patronátu „vystřídal“ sv. Eustacha, jehož legenda byla podobná). Svátek sv. Huberta se slaví 3. listopadu a myslivci z mysliveckých spolků Holešovska si svého patrona již šest let připomínají vždy první listopadovou neděli svatohubertskou slavností.
Také letos vyšel v neděli 5. listopadu od holešovského zámku krásný průvod – v jeho čele nesli uniformovaní myslivci majestátní hlavu jelena desateráka (počet výsad jeho paroží má připomínat morální kánon – Desatero) s křížkem, umístěným mezi parohy. Tato nádherná trofej měla letos premiéru – pořídíli si ji myslivci z Holešovska díky finančním darům Mikroregionu Holešovsko a obce Zahnašovice, v dřívějších letech si ji museli vždy půjčovat ze sv. Hostýna. Za jelenem jela Hubertská jízda – první jezdec (ostatně starosta obce Ludslavice V. Adamík) v červené kamizole s lištím ocasem připnutým na rukávu a za ním uniformovaná myslivci v sedlech. Dále kráčeli myslivci s prapory obcí a za nimi starostové obcí Mikroregionu Holešovsko. Mezi ně se zařadil vzácný host – hejtman Zlínského kraje J. Čunek, který se přijel podívat na naši svatohubertskou oslavu na pozvání starosty města Holešova R. Seiferta. Za nimi jel slavnostně vyzdobený vůz tažený koňmi, na jehož postranicích byly pověšeny obětní dary – bažanti, divoké kachny, zajíc, divocí krocani, sele divočáka a za vozem potom průvod myslivců – v čele sokolníci s dravci na rukou, jedna zástupkyně kynologů s českým teriérem a potom myslivci z mysliveckých spolků Holešovska. Průvod doprovázeli čtyři hornisté – členové nově vzniklého spolku Trubači zámku Holešov, kteří doprovázeli průvod na jeho cestě kolem náměstí troubením loveckých signálů, hlaholů a znělek.
Před kostelem již čekal liturgický průvod – holešovský děkan a farář P. J. Walczak, jeho polský kolega P. G. Požniak a skupina ministrantů a mnoho desítek Holešováků. A po přivítání a slavnostním vejítí do farního kostela Nanebevzetí Panny Marie již začala mše sv. ke sv. Hubertu. Velkým hudebním doprovodem byla slavná Hubertská mše in B Petra Vacka a Josefa Selementa, toubená Trubači zámku Holešov a zpívaná Holešovským chrámovým sborem. Mši celebroval hoelšovský děkan, který ale slavnostní, ostatně mimořádně podnětné kázání přenechal P. G. Požniakovi (a sám jeho promluvu tlumočil). Otec Požniak, špičkový evropský muzikolog a pedagog ocenil krásné zvyky, které v Holešově k oslavě patrona myslivců provozujeme i krásu Vackovy a Selementovy Hubertské mše. Zástupci jednotlivých mysliveckých sdružení předali kněžím obětní dary a po přímluvách ke sv. Hubertovi si návštěvníci zcela zaplněného kostela užívali krásnou bohoslužbu ve skvěle myslivecky vyzdobeném prostoru. Po skončení mše sv. se většina účastníků shromáždila před kostelem, kde se všem podávalo skvělé občerstvení – chleby se škvarkovou pomazánkou (dílem myslivce D. Poláška), svatební koláčky, svařené víno a čaj a vytrubovali myslivecké skladby opět Trubači zámku Holešov. No a organizátoři a myslivce se svými blízkými se poté odebrali na oběd, kde se probíraly zážitky jak z této slavnosti, tak z mysliveckých událostí, setkání apod.
Ostatně toto opravdu krásné a působivé setkání se mohlo uskutečnit jen díky rozsáhlým přípravám a práci mysliveckých spolků Mikroregionu Holešovsko, finančním darům Města Holešov, Mikroregionu Holešovsko, Římskokatolické farnosti Holešov, fryštácké společnosti Arles – Develop, Pily Totek – Javora, Farmy Holešov, manželů Miklíkových, Pospíšilových a Fuitových.
Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
7.11.2017 14:46
