logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Královna hudebních mší v Holešově

V letošním roce se jakoby kouzlem spojily dva skvělé hudební počiny. Již tradiční hudební festival Musica Holešov se propojil s úžasným, originálním počinem Zlínského Bacha na Mozarta. Zatímco Musica Holešov prezentuje různé interprety (nejen) klasické hudby, Bacha na Mozarta s podtitulem Stará hudba pro nový věk je sérií koncertů barokní a klasicistní hudby v podání evropské špičky v tomto oboru – Czech Ensemble Baroque  Orchestra (+ Choir) pod vedením dirigenta Romana Válka. A jeden z koncertů jarní řady Musicy Holešov, konaný v pátek 27. května v zaplněném velkém sále holešovského zámku byl současně i koncertem řady Bacha na Mozarta. V provedení velkého Czech Ensemble Baroque  Orchestra spolu se sborem (řízeným sbormistryní Terezou Válkovou) a špičkovými sólisty zazněla celá Mše h moll (opus BWV232) Johanna Sebastiana Bacha. Uvedení této skutečné královny hudebních mší, podle mnoha znalců nejdokonalejší hudební duchovní kompozicí všech dob v Holešově bylo celkem logické – holešovské publikum díky mnoha letům „výcviku“ jak koncerty Letní školy barokní hudby, tak i náročnějšími koncerty Musicy Holešov „umí“ barokní hudbu poslouchat a vstřebávat. Přitom tato Bachova skutečně vrcholná, dokonce by se dalo říci celoživotní skladba je hodně náročná – celá mše trvá hodně přes dvě hodiny a velký mistr ji pojal jako jakousi antologii barokních hudebních zásad a pravidel a nelze vyloučit, že méně poučené publikum s ní mohlo mít problém. Holešovákům – a jejich hostům, mezi které se zařadily takové osobnosti, jako hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, architekt a autor rekonstrukce holešovského zámku Ladislav Pastrnek a další – se tato úchvatná skladba líbila. Myslím si, že strašně moc. Czech Ensemble Baroque  Orchestra nejen v tomto koncertu poskytl to, co je opravdu vzácné – autentické provedení, autentický zvuk barokního orchestru (dokonce očištěný o pozdější úpravy této skladby, provedené v klasicistním stylu synem Johanna Sebastiana Bacha) a to navíc na zcela virtuózní úrovni. Poněkud tlumenější zvuk barokního orchestru (za použití originálních nástrojů) byl zcela kouzelná a podmanivý. Zcela závratný byl zvuk původního barokního lesního rohu, sekundujícího basovému pěveckému partu, ale i pěvecká technika sboru i jednotlivých sólistů a to včetně typicky barokního, v současnosti prakticky nepoužívaného mužského altu.

Bachova Mše h moll byla v onom pátečním podvečeru skutečně hlubokým zážitkem. Její skvělé provedení (tak velkou skladbu většinou koncertní tělesa neprovozují celou, většinou se provádí tzv. Missa brevis, tedy základní Kyrie eleison, Christe eleison, Kyrie eleison) bylo navíc vzácnou možností, seznámit se s touto skladbou vcelku. Kritickým hlasům, že takovéto koncerty se týkají příliš malého okruhu posluchačů nutno opáčit, že takovéto hudební počiny velkou měrou kultivují náš prostor, přispívají k rozkvětu naší kultury a vytvářejí podhoubí a podmínky rozvoje české hudebnosti a vkusu. Ostatně ten naplněný velký sál holešovského zámku svědčí o tom, že je opravdu hodně lidí, kteří jsou ochotni a schopni zaposlouchat se i do tónů této svým způsobem těžší hudby. A to je dobře, protože aspoň tento koncert ukázal, že zatím primitivismus a hulvátství u nás nezvítězilo.

Karel Bartošek

 

Hodnocení článku: rating starrating starrating starrating starrating star