Zájemci o holešovskou vlastivědu měli ve čtvrtek 15. listopadu zcela ojedinělou a výjimečnou příležitost zažít něco mimořádného. V předloňském roce referovala nejen místní media o identifikaci nejvýznamnějšího exponátu holešovského muzea – evropsky unikátního stříbrného hejtmanského meče holešovského pána, Jana hraběte z Rottalu. Tento nesmírně hodnotný artefakt, který je svým významem a symbolikou pro Moravu srovnáván s korunovačními klenoty, se stal okamžitě objektem výzkumu předních vědců. A profesor filozofické fakulty - historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, PhDr. Mgr. Tomáš Knoz Ph.D., jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na období raného baroka, autor kapitoly o dějích během třicetileté války a po jejím skončení v nedávně vyšlé reprezentativní publikaci o historii Holešova, který se rovněž do výzkumu holešovského meče zapojil, přednesl v zámecké Sala terreně (tedy v prostoru, který pamatuje majitele tohoto meče) přednášku, shrnující nejen nejnovější poznatky o meči, ale i skvěle zařazující Rottalův hejtmanský meč do kontextu poloviny 17. Století. Tehdy po divoké době třicetileté války vznikla nejen na Moravě velká, knížecí dominia, mezi které patřilo i rottalovské panství s centrem v Holešově (i když Jan z Rottalu na knížecí titul nedosáhl) a kdy vzkvétal tzv. manýrismus, přechodový umělecký i životní styl mezi renesancí a barokem.
Na celém světě jsou známy pouze tři meče moravského zemského hejtmana, fyzicky se zachovaly ale pouze dva. Ten starší (pocházející z období mezi roky 1648 – 1650) je holešovský Rottalův, zhruba o padesát let mladší je kolowratský meč, umístěný v Rychnově nad Kněžnou. Ještě o několik desítek let mladší pak byl meč kounicovský, který je ale pouze zpodobněn na dvou portrétních obrazech, fyzicky se nedochoval. Prof. Knoz srovnal všechny tři tyto meče a to nejen z hlediska jejich výtvarného řešení, odpovídajícího době jejich vzniku, ale i významu této ceremoniální zbraně v dané době.
Meč byl i v raném novověku stále symbolem vrcholné moci a výkonu spravedlnosti. I proto měly hejtmanské meče, vznikající v době, kdy funkci mečů převzaly rapíry a kordy, velmi konzervativní tvar. Takovéto ceremoniální meče byly vesměs darovány – k nejznámějším patří tzv. papežské meče, kterými Svatý otec obdarovával nejvýznamnější osobnosti z řad šlechty. Hejtmanský meč nechával pro moravské zemské hejtmany vyrábět císař ve špičkových stříbrnických dílnách. Technologická analýza Rottalův hejtmanský meč teprve čeká, již nyní je ale zřejmé, že meč je opravdu vrcholným uměleckým dílem, obsahujícím všechny náležitosti, které tento odznak a symbol vrcholné soudní i politické moci na Moravě měl mít. Na hrušce meče je postava Spravedlnosti, k jeho výzdobě patří císařský erb jako symbol suveréna, ze kterého je hejtmanská moc odvozena, erb nositele této moci – tedy hraběte Jana z Rottalu, válečné symboly – zbraně, děla – jako symboly této moci.
Návštěvníci této skvělé a objevné přednášky si mohli meč i s pochvou prohlédnout, což bylo rovněž unikátní, protože meč bohužel zatím není vystaven – holešovské muzeum nedisponuje prostory pro takovouto trvalou expozici a čeká na opravu alespoň některých místností ve druhém poschodí. Prof. Knoz zamýšlí zařadit pasáž o holešovském meči do připravované publikace, která se bude zabývat dobou počátku baroka, máme se tedy na co těšit.
Celkově skvělá akce byla jen relativně málo navštívena, bohužel je vidět, že lidem se moc nechce chodit do přece jen vzdálenějšího zámku a to ještě v této době, kdy se musí celý zámek obcházet parkem z důvodu prací na novém mostu.
Karel Bartošek
Hodnocení článku: 
19.11.2018 10:28
