logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Kostely na Holešovsku

Procházíme-li pozorně krajinou, zjistíme, jaký měli naši předkové obdivuhodný cit pro umístění staveb v krajině. Platí to i pro kostely. Již z dálky našemu oku lahodí vypínající se věže svými vznešenými tvary a také malebným uspořádáním s okolními stavbami vesnice. Kostely bývají dominantní stavbou vesnic, jsou důležitým orientačním bodem v krajině, jsou jakýmysi pilíři obcí nejen architektonicky, ale i společensky. Věřící se zde shromažďují, hledají duševní oporu, útočiště, před kostelem spolu rozmlouvají. Kostel na lidi působí i esteticky - sborovým zpěvem při bohoslužbách, pořádáním koncertů, staletí přetrvávajícími obrazy, sochami, celkovým výtvarným řešením interiéru i exteriéru. Na každého citlivého člověka působí romantický zvuk zvonů, oznamující radost či smutek. Je ohromná a nenahraditelná škoda těch zvonů, které byly z kostelů za 1. a 2. světové války odstraněny k nesmyslné výrobě zbraní - jsou to smutné příběhy každého kostela.

Je chvályhodné, že se vesnické kostely udržují v dobrém stavu, lidé je mají pod svou ochranou, mají k nim pěkný osobní vztah, u občanů se projevuje zdravý patriotismus, kostely jsou ozdobou a chloubou obcí. Je tak zaručeno, že nynější generace předá svým potomkům tento druh kulturních památek v důstojném stavu.

Je škoda, že většinou nelze nahlédnout do interiérů kostela i náhodnému poutníkovi - kostely jsou uzamykány před stále se množícími případy vandalismu a krádeže církevních památek. Chtěl bych v následujících řádcích čtenářům sdělit informace o historii exteriérů a interiérů vesnických kostelů. V okolí Holešova jsou některé starobylé kostely - v Kurovicích (prvky 14. století), v Prusinovicích (renesanční prvky), ale také kostely novodobé - v Míškovicích (1923), v Roštění (1932), v Zahnašovicích (1938). Vedle většinou neznámých stavitelů vyniká jméno architekta Františka Gahury, světově uznávaného tvůrce (Baťova stavba ve Zlíně) první poloviny 20. století, který je i autorem kostela v Míškovicích.


Kostelec u Holešova

V Kostelci u Holešova stojí na kopečku kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1735 jej dal postavit vlastním nákladem holešovský děkan F. Wagner na místě původního kostela sv. Havla ze 14. století. V roce 1840 musela být zhotovena nová klenba a přístavba kaple ( ta dnes už neslouží svému účelu). Kostel má obdélníkový půdorys se zaokrouhleným presbytářem (kněžiště - prostor pro hlavní oltář). Celková délka je 22 metrů, šířka 9 metrů. Věž s hodinami je čtyřhranná, 25 metrů vysoká, je zakončená nízkou jehlanovitou střechou. Pod věží je krypta. Portál je po bocích zdoben původními sloupy s hlavicemi, předsíň má křížovou klenbu. V lodi je klenba valená ze tří polí s nástropními malbami. Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla (autorem je malíř Zapletal z Kroměříže), po bocích jsou sochy sv. Jana a sv. Jakuba v nadživotní velikosti. Na pravé (epištolní) straně je vedlejší oltář sv. Jana Nepomuckého, na levé (evangelijní) je vedlejší oltář p. Marie Lurdské se sochou, která byla v roce 1884 dovezena z Paříže. Na epištolní straně dřevěná křtitelnice z r. 1876, na evangelijní se nachází zdobená kazatelna. Křížová cesta s bohatě zdobenými rámy je z kostela v Rymicích. Lavice jsou starobylé, zdobené dřevořezbou. Dva zvony byly roztaveny v 1. světové válce, nově pořízené v roce 1924 byly sebrány v 2. světové válce, zůstal jen nejmenší Antonín z roku 1803 a k němu byly po válce pořízeny další dva. Barokní varhany byly dovezeny v roce 1833, v nedávné době z nich bylo ukradeno 7 soch andělů (další 4 z vedlejších oltářů). Kostel působí pěkným dojmem, je pečlivě udržován.


Rymice

Rymický kostel sv. Bartoloměje stojí na návsi. První zmínka o něm je z roku 1786, v roce 1824 byla postavena v průčelí kostela věž, má tvar čtyřbokého hranolu, jsou na ní hodiny z roku 1924, zakončena je štíhlou osmibokou jehlanovitou střechou. Obdélníková loď s obloukovým kněžištěm má valenou klenbu z pěti polí bez nástěnných maleb. Rozměrný bohatě zlacený hlavní oltář se čtyřmi sochami andělů a zakomponovaným obrazem sv. Bartoloměje je dílem malíře a řezbáře J. Hromadky z roku 1867. Dva vedlejší oltáře byly po roce 1965 zrušeny, sochy z nich však zůstaly na epištolní straně p. Marie Lurdská, na evangelijní sv. Josef. Kamenná křtitelnice se sousoším je na straně epištolní. Křížovou cestu vytvořil technikou intarzie akad. malíř Tyliček v roce 1965. Nové rozměrné varhany byly instalovány v roce 1960. Na věži jsou dva zvony - Maria z roku 1921 a umíráček z roku 1923. Pod kostelem se nachází hrobka, náhrobní kámen Arnolda z Jankovic a příslušníků rodu je zabudován na pravé venkovní zdi. Kostel byl v nedávné době opraven.


Zahnašovice

V Zahnašovicích na návsi se nachází nejmladší kostel v okolí. V roce 1938 jej nechal postavit olomoucký biskup J. Stavěl. Zahnašovičtí občané doufali, že budou mít farnost, kostel však je filiální. Obdélníková stavba s členitým průčelním má čtyřhrannou věž s hodinami, zakončenou štíhlým čtyřbokým jehlanem. Na sedlové střeše je sanktusníková věžička. Obdélníková loď má kazetový strop s dekorativními malbami, kněžiště je tvarováno do lomeného oblouku. Na mramorovém oltáři moderních jednoduchých tvarů jsou sochy andělů - oltář věnoval rodák P. prof. Konečný. Za oltářem je na zdi rozměrná mozaika Navštívení P. Marie. Ve stejném stylu jako oltář je na levé straně mramorová kazatelna s pískovcovými reliéfy svatých a taktéž mramorová křtitelnice na pravé straně. Unikátními výtvarnými díly jsou obrazy křížové cesty, vytvořené zvláštní technikou nízkého reliéfu z barevných skel. I tento kostel Navštívení P. Marie byl v posledních letech opraven.


Ludslavice

Na místě bývalého hřbitova byl v roce 1858 přestavěn z původní kaple ( z roku 1690) kostel sv. Václava v Ludslavicích. Je to jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu s předsunutou předsíní. Čtyřboká hranolovitá věž v průčelí je zakončena štíhlou osmibokou jehlanovou střechou, jsou zde dva zvony. Na hřebeni střechy kostela je šestiboká jehlanovitá sanktusníková věžička. Nad portálem ve výklenku stojí soška sv. Václava, sv. Anny a sv. Jana Sarkandra, oltářní obraz namaloval F. Přeček z Kroměříže. Na levé straně lodě s křížovou klenbou se nachází oltář P. Marie Čenstochovské a kazatelna, na pravé oltář sv. Cyrila a Metoděje a křtitelnice.


Třebětice

Nově opravený kostel září ve středu návsi v Třeběticích, je zasvěcen sv. Vendelínovi. Původní byl postaven v roce 1794, o čemž vypovídá letopočet vytesaný do pískovcového ostění portálu. Dnešní podoba kostela vznikla v roce 1885 rozšířením o presbytář a sakristii. Stavba má sedlovou střechu s barokní sanktusníkovou věžičkou na hřebenu, v průčelí je čtyřboká hranolovitá věž s hodinami, zakončená štíhlou osmibokou jehlanovitou střechou. Loď má valenou klenbu z pěti polí, ve středním poli je nástěnná malba s motivem Poslední večeře. Bohatě členěný je hlavní oltář s mnoha plastikami a obrazem sv. Vendelína z roku 1792.


Žeranovice

Na vyvýšenině v Žeranovicích, obklopený mohutnými lípami, stojí kostel sv. Vavřince, který v pseudorománském slohu vyprojektoval vídeňský architekt. Byl postaven v roce 1898. V členitém průčelí kostela je vysoká věž s reliéfy Krista a andělů, je zastřešena osmibokým jehlanem. Na věži jsou dva zvony - Václav z roku 1898 a Vavřinec z roku 1985 ze zvonařské dílny v Brodku u Přerova. V sanktusníkové věžičce na sedlové střeše kostela je umíráček. Boční fasáda je členěná, portál zaklenutý obloukem má ostění plasticky zdobené, okna jsou zamčená. Loď má valenou klenbu z několika polí, dělící oblouky a pilastry (zapuštěné do pilíře ve zdi) jsou zdobeny štukovými reliéfy a malovanými ornamenty. Na oblouku před kněžištěm a na klenbě vytvořil nástěnné malby akad. malíř Daněk. Hlavní oltář je z roku 1947, oltářní obraz sv. Vavřince od italského malíře je vkomponován do sousoší andělů z kararského mramoru od akad. sochaře Hlobila. Kazatelna byla v poslední době odstraněna, mramorová křtitelnice zůstala. Ze čtyř vedlejších oltářů zůstaly dva - na evangelijní straně sv. Josefa, na epištolní sv. Jana Nepomuckého, ze zrušených oltářů zůstaly sochy - P. Maria a B. Srdce P. Pod kruchtou jsou tři pole křížové klenby. Ve zdi u brány před kostelem je zabudován starobylý kámen s erbem Janauera ze Strachnova, v minulosti byl zazděn u oltáře ve starém kostele (zmínka v kostele v Žeranovicích je už z roku 1322).


Míškovice

Konstruktivistický kostel sv. Antonína byl postaven v roce 1927 (letopočet je vyznačen v portálu) podle projektu proslulého architekta Františka Gahury na návsi v Míškovicích. V členěném průčelí z bloků je asymetricky umístěna hranolovitá věž se svisle prolehlými obdélníkovými okny a s hodinami, zastřešené štíhlým kuželem. Fasáda je částečně tvořena velkými plochami z lícovaných cihel. Loď má rovný strop se čtvercovými kazetami, elipsovité kněžiště je lemováno řadou sloupů kruhového průřezu. Na mramorovém oltáři jsou sochy andělů, za oltářem člení stěnu rozměrná barevná okna s motivem sv. Antonína, která efektivně propouštějí paprsky východního slunce. Na bočních stěnách kněžiště vytvořil rozměrné nástěnné malby akad. malíř R. Kubíček. Válcovitá kazatelna je zdobena obrazy svatých. Neobvyklá je křížová cesta - tvoří ji vysoké reliéfy. Interiér kostela září novou opravou, exteriér si ji vyžaduje také.


Autor: Jiří Valenta