Major, učitel a antifašista.
Narodil se 17. 10. 1906 v Pozděchově (okres Vsetín).
Jako syn učitele maturoval v r. 1925 na učitelském ústavě v Příboře. 1925 - 28 působil jako učitel obecné školy v Kostelci u Holešova. Ministerstvo školství ho vyslalo do Jugoslávie, aby tam vyučoval děti českých i slovenských krajanů na české škole v obci Mezurač, od 1. 9. 1938 do 30. 6. 1940 byl jeho působištěm Daruvar. Tento se stal středem odboje českých a slovenských krajanů proti hitlerovým okupantům. V létě 1940 odjel M. Krejcárek ilegálně z Jugoslávie do Sýrie, kde se stal příslušníkem československé vojenské jednotky na Středním východě, kterou vybudoval pplk. Karel Klapálek. Později odletěl z Londýna do Moskvy a odtud přijel přímo na dukelské bojiště v Karpatech. Lze říci, že M. Krejcárek se tehdy zúčastnil nejtěžších a nejnáročnějších operací v celé Velké vlastenecké válce. Po osvobození naší vlasti byl vyzván, aby se podílel na budování Československé armády, od 1. 1. 1946 se stal důstojníkem z povolání a působil na generálním štábu v Praze. V době svého pražského působení začal zpracovávat vědecké dílo z oboru vojenství, odborný slovník, jenž však již nedokončil. Tiskem vyšla jeho "Rukověť pro poddůstojníky". Major Krejcárek byl nositelem vojenských řádů a vyznamenání (britské medaile a další).
Ještě v r. 1946 se přestěhoval z Prahy do obce Dlouhá Loučka (okres Olomouc), kde působil jako učitel. Potom se přestěhoval do Holešova. Učil v Zahnašovicích, pak na Střední všeobecně vzdělávací škole v Holešově, v r. 1959 začal učit na II. Základní devítileté škole ve Smetanových sadech, kde učil matematiku.
V rámci tehdejšího okresu Holešov byl zvolen předsedou okresního poradního sboru loutkářů. Velmi se uplatňoval v ochotnickém divadle. V Holešově - Všetulích vedl divadelní a loutkářský odbor při osvětové besedě. Měl zájem také o literaturu. Z ruštiny např. přeložil knihu "Rozhodující úder" i jiné literární práce.
Zemřel předčasně po těžké nemoci 14. 3. 1962 v Holešově.
