Malá knížečka psaných pamětí 1615 – 1645

Ve sbírkách Moravského zemského archivu v Brně se nachází malá knížečka psaných pamětí, do nichž si neznámý holešovský občan zaznamenával události týkající se jeho města a okolí z let 1615 až 1645. Knížečka holešovského písmáka o rozměrech 13,5x 9 cm má 39 listů hustě popsaných úhledným písmem sedmnáctého století, všitých režnou nití do silné hovězí kůže. Obal rukopisu svědčí o šetrnosti nebo nouzi toho, kdo kroniku psal a asi také sám svázal. Mezi 29. a 30. listem originálu chybí několik stran, na kterých byly záznamy událostí od srpna do prosince. Jedná se o období “pozdvižení poddanských holešovských”. Záznamy končí v polovině září 1645. Pravděpodobně se i písmák stal obětí moru, který řádil v Holešově a jeho kronika se dostala do Lipníka. Tam se uchovala v některé rodině a byla znovu opsána i s dodatky a poznámkami pozdějšího původu. Písmo tohoto opisu patří už do 18. století. Formát opisu je větší než holešovský originál 15,4x 10 cm. Podle iniciál J.G. vtlačených do kůže přední desky opisu kroniky, lze soudit, že tuto kroniku opsal zámožný měšťan lipnický Jan Foltýn, soukenický mistr, a od roku 1763 majitel renesančního domu č. 47 na náměstí proti radnici. Jan Foltýn uvedl svůj opis Holešovské kroniky mottem: “Svět se točí jako kolo, měj přítele věda koho”. Celé paměti holešovského písmáka však Jan Foltýn neopsal. Překazila mu to asi nemoc nebo smrt v době, kdy dozrávala na západě Evropy francouzská revoluce. Jeho syn Jan Foltýn mladší s mladším bratrem Antonínem pokračovali v opisování holešovských pamětí. Kroniku doplnili o proměnlivých cenách životních potřeb, o požárech v Lipníku, zapsali zde několik receptů na barvení suken. Tento doplněný opis holešovské kroniky se dostal do Zemského muzea v Brně. Právě Morava byla mezi zeměmi střední Evropy první, v nichž se ujala myšlenka založit pro uchování starých památek muzeum. V roce 1817 bylo se svolením císaře Františka založeno Zemské muzeum v Brně. Prvním z měst, která přispěla do jeho sbírek, byl Lipník nad Bečvou. Stalo se to zásluhou mladého a horlivého syndikáta Ignáce Josefa Cibulky, který v roce 1819 odevzdal brněnskému muzeu mezi jinými památkami i “Ein original böhmische Gedächnissbüchel der Stadt Holleschau v J. 1615”.

Díky holešovské patriotce a historičce doc.PhDr. Vlastě Fialové byla knižně tato kronika vydána dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1940 pod názvem “Kronika holešovská 1615-1645” s úvodem a poznámkami Dr. Vlasty Fialové. Kresbou písmáka vyzdobil na obálce Karel Svolinský. Vytiskla knihtiskárna Františka Bartoše v Přerově nákladem Františka Stelziga, knihkupce v Holešově, za účasti periodika Naše Valašsko. Podruhé byla vydána Městským národním výborem v Holešově v roce 1967.