logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Černá kaple

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Trojlodní barokní chrám, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího gotického kostelíku asi ze 14. století. Současná stavba kostela byla dokončena v roce 1708. Vnitřní architektura byla dotvářena za Františka Antonína hraběte z Rottalu, držitele holešovského panství v letech 1717–1762. Kostel byl slavnostně vysvěcen 26. 7. 1735 olomouckým světícím biskupem Ottou Honoriem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.

Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a vytvořil ji J. J. Schauberger ze štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí: mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch Svatý v podobě holubice vznášející se v okně do zlata svítícím a nad tím vším sedí žehnající Bůh Otec v oblacích. Celé barokní seskupení je ukončeno mariánským monogramem.

Celkový dojem navíc umocňují sochy světců v nadživotní velikosti umístěné mezi sloupy. Zleva stojí svatá Kateřina Alexandrijská s knihou v ruce, svatý František z Pauly s holí, svatý Antonín z Padovy s malým Ježíškem v náručí a svatá Cecílie bez atributů. Světci jsou určitým způsobem spjati s donátorskou dvojící – hraběcím párem Františkem Antonínem z Rottalu a jeho první manželkou Marií Cecílií.

Proti kazatelně je velmi vzácná křtitelnice, dílo J. J. Schaubergra. V její dolní části lze vidět dva andělíčky, kteří nesou nádobu s křestní vodou uzavřenou tepaným víkem v podobě mušle. Nad ní se nachází mohutná zeměkoule se zlatými mraky, které znázorňují světadíly s odkazem na biblický text: „Jděte do celého světa a křtěte všechny národy.“ Na zeměkouli stojí Jan Křtitel a křtí klečícího Ježíše Krista v řece Jordánu, kterou znázorňuje stříbrný pramen. Pod baldachýnem se vznáší Duch Svatý v podobě holubice a na stříšce sedí Bůh Otec v oblacích. V čele baldachýnu je kartuš s nápisem „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest“.

V západní části lodi na hudební kruchtě se nachází varhanní skříň, která je ozdobena devíti andělíčky s hudebními nástroji barokní kapely (trubka, loutna, tympány, housle, flétna). Prostřední andílek diriguje dva níže zpívající. Varhanní prospekt je završen sochou krále Davida hrajícího na harfu (citeru). Za varhanami je velmi působivá iluzivní malba.

Z deseti bočních oltářů vyzdvihněme v levé boční lodi oltář svatého Jana Sarkandra, který byl holešovským farářem v letech 1616–1620 (blahoslaven roku 1860, svatořečen roku 1995, je zvláštním ochráncem holešovské farnosti a děkanátu). Od roku 1877 je část Sarkandrových ostatků uložena v prosklené schránce, nyní vložené do velkého pozlaceného relikviáře na oltáři.

V pravé boční lodi je umístěn oltář zasvěcený svatému Floriánovi, patronu hasičů. Pro místní obyvatele je zajímavý tím, že v dolní části obrazu je namalován požár Holešova z neurčité doby. Vidíme zde zámek, farní kostel a náměstí s dnes už nedochovaným podloubím. V horní části obrazu je vyobrazen svatý Florián, který zde vystupuje jako přímluvce města v případě požáru. Obraz namaloval Jan Křtitel Kisling v roce 1817.

Ve věži farního kostela se původně nacházelo pět zvonů. Tři z nich byly rekvírovány pro vojenské účely v roce 1942, jednalo se o největší zvon Maria (z roku 1650, přelitý roku 1871) a dále tzv. Umíráček a Sanktusník.

Zbylé dva renesanční zvony se dochovaly do dnešních dnů. Nesou jména svatého Jakuba (z roku 1596) a svatého Václava (z roku 1597) a můžeme je slyšet vyzvánět přede mší svatou, v 6 hodin, v poledne, v 19 hodin, při svatbách, pohřbech a dalších slavnostních příležitostech.

Černá kaple

K pravé straně kněžiště kostela Nanebevzetí Panny Marie se rozhodl majitel panství František Antonín hrabě z Rottalu přistavět pohřební kapli, jejíž výzdoba měla odpovídat prestiži a bohatství tohoto rodu. Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého umělého mramoru na stěnách, od kterých se výrazně odráží bílý štuk soch a zlacené hlavice pilastrů. Černá kaple byla vysvěcena 25. 7. 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer.

Pod kaplí byla vybudována krypta jako místo posledního odpočinku hraběcí rodiny Rottalů, později i Vrbnů. V současnosti je zde uloženo celkem dvanáct rakví. Krypta není zpřístupněna veřejnosti.

Kaple je jedinečné umělecké dílo nevídané hodnoty a proslavila ji výzdoba sochaře Gottfrieda Fritsche (1706–1750). Zakladatel kaple a jeho manželka Marie Cecílie jsou zde zachyceni v nadživotní velikosti včetně do detailů provedeného rokokového oblečení. Pod jejich sochami se nacházejí latinské nápisy.

Proti sobě jsou umístěny dva oltáře. Na západním oltáři je zachycena událost v předvečer Velkého pátku, kdy se Pán Ježíš modlí v Getsemanské zahradě na hoře Olivové a z posledních sil ho zachytává anděl, aby neklesl k zemi. Na východní straně je umístěn hlavní oltář ke cti ukřižovaného Spasitele. V dolní části lze vidět v plamenech duše ve zhmotnělé lidské podobě, které upínají ruce k ukřižovanému Ježíši na obraze a prosí jej o odpuštění, aby se mohly dostat do nebe.

Do kaple bylo přemístěno i devět cechovních postavníků z konce 18. a počátku 19. století, které byly dříve připevněny na bocích lavic v hlavní lodi kostela kvůli zasedacímu pořádku.