logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Černá kaple

Trojlodní barokní chrám, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího gotického kostelíku asi ze 14. století. Současná stavba kostela byla dokončena v roce 1708. Vnitřní architektura byla dotvářena za Františka Antonína hraběte z Rottalu, držitele holešovského panství v letech 1717–1762. Kostel byl slavnostně vysvěcen 26. července 1735 olomouckým světícím biskupem Ottou Honoriem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.

Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a vytvořil ji J. J. Schauberger ze štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí – mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch Svatý v podobě holubice vznášející se v okně do zlata svítícím a nad tím vším sedí žehnající Bůh Otec v oblacích. Celé barokní seskupení je ukončeno mariánským monogramem.

Celkový dojem navíc umocňují sochy světců v nadživotní velikosti umístěné mezi sloupy. Zleva stojí sv. Kateřina Alexandrijská s knihou v ruce, sv. František z Pauly s holí, sv. Antonín z Padovy s malým Ježíškem v náručí a sv. Cecílie bez atributů. Světci jsou určitým způsobem spjati s donátorskou dvojící – hraběcím párem Františkem Antonínem z Rottalu a jeho první manželkou Marií Cecílií.

Proti kazatelně je velmi vzácná křtitelnice, dílo J. J. Schaubergra. V její dolní části lze vidět dva andělíčky, kteří nesou nádobu s křestní vodou uzavřenou tepaným víkem v podobě mušle. Nad ní se nachází mohutná zeměkoule se zlatými mraky, které znázorňují světadíly s odkazem na biblický text: „Jděte do celého světa a křtěte všechny národy.“ Na zeměkouli stojí Jan Křtitel a křtí klečícího Ježíše Krista v řece Jordánu, kterou znázorňuje stříbrný pramen. Pod baldachýnem se vznáší Duch Svatý v podobě holubice a na stříšce sedí Bůh Otec v oblacích. V čele baldachýnu je kartuš s nápisem – „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest“.

V západní části lodi na hudební kruchtě se nachází varhanní skříň, která je ozdobena devíti andělíčky s hudebními nástroji barokní kapely (trubka, loutna, tympány, housle, flétna). Prostřední andílek diriguje dva níže zpívající. Varhanní prospekt je završen sochou krále Davida hrajícího na harfu (citeru). Za varhanami je velmi působivá iluzivní malba.

Z deseti bočních oltářů vyzdvihněme v levé boční lodi oltář sv. Jana Sarkandra, který byl holešovským farářem v letech 1616–1620 (blahoslaven r. 1860, svatořečen r. 1995, je zvláštním ochráncem holešovské farnosti a děkanátu). Od roku 1877 je část Sarkandrových ostatků uložena v prosklené schránce, nyní vložené do velkého pozlaceného relikviáře na oltáři.

V pravé boční lodi je umístěn oltář zasvěcený sv. Floriánovi, patronu hasičů. Pro místní obyvatele je zajímavý tím, že v dolní části obrazu je namalován požár Holešova z neurčité doby. Vidíme zde zámek, farní kostel a náměstí s dnes už nedochovaným podloubím. V horní části obrazu je vyobrazen sv. Florián, který zde vystupuje jako přímluvce města v případě požáru. Obraz namaloval Jan Křtitel Kisling v roce 1817.

Ve věži farního kostela se původně nacházelo pět zvonů. Tři z nich byly rekvírovány pro vojenské účely v roce 1942, jednalo se o největší zvon Maria (z r. 1650, přelitý r. 1871), dále tzv. Umíráček a Sanktusník.

Zbylé dva renesanční zvony se dochovaly do dnešních dnů. Nesou jména sv. Jakuba (z r. 1596) a sv. Václava (z r. 1597) a můžeme je slyšet vyzvánět přede mší svatou, v 6 hodin, v poledne, v 19 hodin, při svatbách, pohřbech a dalších slavnostních příležitostech.

basic_oteviraci_doba.png

Možnosti prohlídek:

So: 10:00-12:00, 13:30-17:00

Ne: 13:00-17:00

Pracovní dny: po tel. domluvě

V době církevních obřadů a koncertů se prohlídky nekonají
Začátek prohlídky po příchodu návštěvníků

basic_telefon.png

Objednávky:

+420 606 410 819

basic_odkazy.png

http://cirkevni-pamatky-holesova.webnode.cz/

www.facebook.com/Otevrene.Brany.Holesov

Návštěvníci farního kostela budou seznámeni se stručnou historií chrámu, prohlédnou si podrobně interiér kostela (včetně deseti bočních oltářů) a dále unikátní Černou kapli (krypta pod touto pohřební kaplí není přístupná veřejnosti, zájemci si mohou prohlédnout fotografie). Prohlídka bude zakončena výstupem na kůr, odkud je možné si zblízka prohlédnout nejen velmi vzácnou varhanní skříň z poloviny 18. století, ale naskytne se návštěvníkům i neobvyklý pohled do hlavní lodi kostela.

Text: Mgr. Radka Pilařová