logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Kurovice

Počet obyvatel 261 (k 1. 1. 2019)
Počet zaměstnanců 61 (k 1. 12. 2018)
Rozloha 550,38 ha (k 1. 1. 2019)
Schválená ÚPD Územně plánovací dokumentace
Starosta Mgr. Lenka Koutná
Členové zastupitelstva Zvolení v roce 2018
Členové zastupitelstva Zvolení v roce 2014
Kulturní památky V obci se nachází 3
Válečné hroby V obci se nachází 1
Základní či mateřská škola V obci se nenachází žádná
Adresa Obec Kurovice 68, 768 52 Míškovice
Tel./fax 602 569 764
E-mail obec@kurovice.cz
Web www.kurovice.cz

Obec Kurovice má 263 obyvatel a nachází se na rovině, v jihozápadní části okresu Kroměříž. Rozkládá se po obou stranách silnice III. třídy vedoucí z Tlumačova do Ludslavic. Z hlediska urbanistického jako celek působí obec dobře. Z dálkových pohledů se jeví jako shluk domů v rovinném terénu.
Obec má dvě významné dominanty, a to kostel sv. Kunhuty a goticko-renesanční tvrz – jedno z nejvýznamnějších dochovaných sídel nižší šlechty na Moravě. Obě dominanty jsou památkově chráněny. Celková výměra katastru je 551 ha.

Ves Kurovice se připomíná v roce 1275, kdy se v první dohledané písemné zmínce objevuje v jistém soudním sporu pan Zášit z Kurovic. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus (a jeho matka Gertruda) prodali roku 1339 Kurovice s Třeběticemi olomouckému biskupovi Janovi. Kurovice pak byl byly manským statkem olomouckých biskupů, kteří jej drželi, a z nichž Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Ješek ze Šternberka se před rokem 1385 pod záminkou pohledávek vůči Jaroslavovi zmocnil tvrze a jejího příslušenství a roku 1390 mu ji i s manskou polovinou Holešova biskup udělil lénem. Příslušnost Šternberků ke katolickému táboru zapříčinila, že husité v letech 1423-1424 tvrz zničili. Zdá se, že před rokem 1447, kdy se uvádí jako zámek, byla už v kvalitní formě obnovena. K poškození tvrze došlo znovu v česko-uherských válkách a na následnou opravu navázali od roku 1499 (synové Haška z Vrchlabí) bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí, kteří Kurovice přijali od biskupa Stanislava Thurzy. Bratři zahájili výraznou postupnou přestavbu původní tvrze (jež se nacházela ve špatném stavu) na pozdně-gotickou trojkřídlou tvrz. Také ji obehnali hradbami a valy. Tato znovuvýstavba tvrze je doložena několika erby pánů z Vrchlabí (v pokojích prvního patra tvrze). Dokončil ji před polovinou 16. století Oldřich z Vrchlabí. Plně převládala obytně-reprezentační funkce, takže nový vstup síní na severu dovolil vcházet jen pěším, a hospodářsko-provozním účelům sloužil výhradně dvůr severovýchodně od tvrze. Rod z Vrchlabí držel Kurovice v letech 1482-1565.


V roce 1565 získal od biskupa Viléma léno Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského, a nechal zaklenout několik místností severního a jižního křídla. Na stropě jednoho z nově vybudovaných sálů je dosud dochován dochován jeho erb a nápis: IOACHIM-ZABVEK-ZE-ZDIETINA-A-NA-MOSSTIENICI-KOMORNIK-PRAWA MENSSIHO. Možná až jeho syn Jan Bohuslav zřídil okolo roku 1580 v patře renesanční lodžii. Erb Jana Bohuslava spolu s erby Anny ze Zástřizl a Kunky z Korotína jsou na desce z roku 1582 v boční zdi lodi na evangelní straně zdejšího kostela sv. Kunhuty. V roce 1603 získal manský statek, tvrz, dvůr a ves Kurovice, spolu s Třeběticemi za 15 000 zlatých Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic. Na počátku třicetileté války tvrz dvakrát dobyli Valaši. Po Bílé hoře náležely Kurovice knížeti Václavu Frant. Eusebiu z Lobkovic, který dostavěl kolem roku 1630 druhé patro tvrze. Nad vchodem do pokojů v druhém patře je erb tehdejšího lenního pána kardinála Ditrichštejna. V 17. století zde byl také pivovar. Spolu s Holešovem koupili Kurovice s tvrzí roku 1651 Rottalové a u Holešova zůstala až do roku 1936. Most přes příkop byl odstraněn v 19. století.