logo Holešov Oficiální portál města
EN / DE

Lechotice

Počet obyvatel 417 (k 1. 1. 2018)
Počet zaměstnanců 99 (k 1. 12. 2017)
Rozloha 492,88 ha (k 1. 1. 2018)
Schválená ÚPD Územně plánovací dokumentace
Starosta Ing. Petr Maňásek
Členové zastupitelstva Zvolení v roce 2018
Členové zastupitelstva Zvolení v roce 2014
Kulturní památky V obci se nenachází žádný
Válečné hroby V obci se nachází  1
Základní či mateřská škola Mateřská škola
Adresa Obec Lechotice 100, 768 52 Míškovice
Tel./fax 573 388 623, 724 187 078 (starosta)
E-mail starosta@lechotice.cz
Web www.lechotice.cz

První písemná zpráva o existenci osady pochází z r. 1342, kdy ji koupil moravský markrabě Karel. Brzy však přešla do majetku mocného moravského rodu Šemberků (1368). Za jejich vlády se stala součástí jejich holešovského panství a setrvala u něj až do zániku patrimoniální správy. V době, kdy zde poroučeli Rottalové, vznikl nejstarší obecní typář s opisem PECZET OBECZNI DIEDINI LECHOTITZ ANNO 1699, s obrazem sv. Bartoloměje v pečetním poli. Obec jižně (8,4 km) od Holešova, v kotlině na silnici ze Žeranovic do Mysločovic.


Jméno místní utvořeno od osob Lechota (Lechoticzie 1342, Lechotycze 1397). Dle starého podání slula prý obec původně Lhota a stála tam, kde nyní trať "Lhotska" a "Lechůdkách". Z rodů z r. 1750 trvá dosud: Baďura, Pospíšil, Jančík, Pálka, Navrátil, Matula, Kráčina, Novák, Václavík, Šidlík a Hradil.

Roku 1883 se ve vsi narodil Rudolf Linhart, kaplan ve Velké Bystřici u Olomouce, kde zemřel r. 1915. Psal nejen básně, jenž pod jménem Ahasver a Emil Smutný uveřejňoval v různých časopisech (Obzoru, Novém životě, Meditacích, Našem domově), ale zabýval se, ovládaje několik cizích jazyků, překladatelstvím. Knižně vydal předklad Pavla Bourgeta "Rozvod", Fr. Meška, "Za tajných večerů", aj.


Z Lechotic vyšli čtyři knězi, jeden lékař (druhý student medicíny Václav Lihgart zemřel měsíc před svou promocí v Praze), jeden advokát v Olomouci, několik inženýrů, učitelé, profesoři.
Kostelem náležela ves do Mysločovic. V 16. a počátkem 17. století přilnuli osadníci k českobratrskému určení, měli svůj sbor, jenž i Holešovští četně navštěvovali. Stával na Kopečku v čp. 23 a 24 a byl u něj hřbitov. Severní části obce se říká "Konec", další až k potoku Židelná "Dědina", za potokem se zdvíhá "Kopec", pod ním leží řada chalup "Skalka".

Úhlednou náves "Dědinu" tvoří dvě řady bývalých výstavních gruntů, jak se píše ve staré kronice, z kterých zbyly v původním vzhledu již jen dva, ostatní byly zrekonstruovány, ze sýpek a komor udělány pokoje, okna jsou větší, některé jsou přebudovány na jedno a dvoupodlažní rodinné domy. Uprostřed návsi stojí zděná zvonice, před níž je pomník padlým vojínům v I. světové válce z roku 1921, o něco výše byla stará původní škola, postavená v roce 1868, z níž se po postavení nové školy v roce 1912 stala kovárna a rodinný domek Františka Karlíka. Protože dětí v obci přibývalo, stará škola nestačila, byla v roce 1912 postavena nová jednopodlažní budova na kraji obce u cesty do Míškovic, v roce 1975 byla škola v Lechoticích zrušena a děti jezdí do základní školy v Mysločovicích. V obci zůstala jen mateřská škola. Vedle domku Fr. Karlíka na návsi stojí zrekonstruovaná a přistavěná budova obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí, kancelářemi obce, knihovnou a obřadní síní. Před budovou stojí kamenná socha p. Marie z roku 1891, o kousek dál smuteční vrba, která vyrostla do obrovských rozměrů. Dříve byly u domů sázeny ovocné stromy, pak jeřabiny, po vybudování kanalizace v obci byly před domy zasázeny záhony růží, upraven trávník a vysázeny okrasné stromy a keře.