PLAJNER Rudolf

Čestný občan

  • Narozen:5. 4. 1901 Prostějov
  • Úmrtí:23. 6. 1987
  • Obor:Kultura
  • Čestný občan od:1969

 RNDr., čestný občan města Holešova, Představoval klíčovou postavu organizace Junák – český skaut ve 20. století, měl skautskou přezdívku „Táta“. Členem se stal již v roce 1916, prošel mnoha funkcemi, od oddílového vedoucího přes okrskového zpravodaje po náčelníka. V roce 1929 přesídlil z Prostějova do Holešova a začal vyučovat na místním gymnáziu. Během 2. světové války působil při budování odbojových organizací. V lednu 1943 byl zatčen gestapem a obviněn ze styku se zahraničím a organizování skautského doboje. Byl vězněn dva měsíce, pro nedostatek důkazů pak propuštěn v březnu 1943. V pomoci odboji nadále pokračoval i po svém propuštění. I díky této angažovanosti se stal prvním předsedou revolučního Městského národního výboru Holešov, poté byl prvním předsedou revolučního Okresního národního výboru Holešov. Ve funkci setrval do voleb v roce 1946. Zásadní díl jeho poválečné aktivity byl věnován Junáku. V poválečných letech se snažil uchránit co největší díl skautské samostatnosti. V únoru 1948 došlo k proslulému Plajnerovu střetu s ministrem Alexejem Čepičkou. Na skautskou organizaci byl vytvářen tlak, aby se přihlásila k nové Národní frontě. Plajner odmítl podepsat přihlášení k členství jakožto náčelník Junáka. Čepičku to natolik rozezlilo, že zcela nečekaně dal Plajnerovi dvě facky. Ten mu však jednu vrátil a odešel bez rozloučení. Následně inicioval ustavení akčního výboru Junáka, aby zabránil okamžité likvidaci organizace. Převzetím moci akčním výborem skončil Plajner fakticky jako náčelník. Po únorovém převratu se do popředí dostala skupina bolševizujících skautů a Plajnerovo skautské angažmá v podstatě skončilo na dalších dvacet let. Byl internován Státní bezpečností a až po několika měsících v říjnu 1949 propuštěn. Uvolnění v roce 1968 přineslo prostor pro obnovu Junáka. A Plajner se znovu účastnil příprav. Směřování organizace však muselo být podřízeno socialistickému pojetí výchovy. Sovětská okupace znamenala konec nadějí na rozvoj skautingu. Plajner byl sice v listopadu 1968 zvolen náčelníkem, ale již v roce 1970 se chtěl své funkce vzdát – abdikaci však nakonec zrušil. V roce 1970 se stal členem Ústřední rady Pionýrské organizace SSM a zůstal jím do roku 1977, kdy se vzdal všech funkcí. Poté se věnoval mapování historie junáctví, sepsal a samizdatově vydal 14 knih věnujících se historii skautingu. Shromáždil velké množství dokumentů, artefaktů i vzpomínek, které nyní tvoří stěžejní část Skautského archivu, knihovny a muzea. Od roku 1990 je pořádán Memoriál Rudolfa Plajnera, v roce 2001 mu byla odhalena pamětní deska na Hostýně. 

Literatura a prameny:

Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti. 2. část: spisovatelé – překladatelé – knihkupci – tiskaři – učitelé: Metodický průvodce pro školy. Holešov: Městské kulturní středisko; Městská knihovna, 2008.

Skautský institut. Rudolf Plajner. Skautský archiv. [online] © Skaut [cit. 17. 5. 2022]. Dostupné z:  https://www.skautskyinstitut.cz/plajner 

BALÍK, Stanislav. Junák-Skaut. Příklad Rudolfa Plajnera. In: Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury). 2011, s. 101–122.