PODHORSKÝ Aleš

Vl. jm. Antonín Pasáček, zasloužilý umělec. Z řad holešovských ochotníků přešel nakrátko k divadelní společnosti O. Alferiho, pak odešel studovat do Prahy dramatickou konzervatoř. Po studiích působil v Kladně u ředitele Burdy. V roce 1926 se stal šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích. Jeho režijní úspěchy mu dopomohly k angažmá v Brně, kde se seznámil s Jindřichem Honzlem, Emilem Františkem Burianem, Bedřichem Václavkem, Jiřím Mahenem a jinými umělci. Po odchodu Jiřího Honzla do Prahy se stal šéfrežisérem brněnské činohry. Za devět let působení pozvedl její úroveň. Když v roce 1937 hostoval v pražském Národním divadle, vybral si k tomu Tylovy "Kutnohorské havíře". Kritika prohlásila jeho režii za mistrovský kousek a Podhorský byl angažován do Národního divadla natrvalo. Inscenoval např. Čapkovu "Bílou nemoc", Stroupežnického "Naše furianty", Gogolova "Revizora", Mahenova "Jánošíka". V roce 1949 nastoupil jako ředitel u Národního divadla v Brně. Po dvou letech se vrátil do Prahy, kde zformoval soubor Ústředního divadla československé armády na Vinohradech, ale pak se znovu vrátil do Brna. Nakonec působil v Libeňském divadle S.K. Neumanna, odkud odešel do důchodu. Za života inscenoval přes 400 her. Jako režisér spolupracoval také s rozhlasem. V letech 1947 až 1953 se v zestátněné kinematografii uplatnil i jako herec. V prvním českém barevném snímku, Borského dramatu podle divadelní hry Aloise Jiráska "Jan Roháč z Dubé" (1947), se uvedl v historické úloze českého šlechtice a nejvyššího purkrabího Menharta z Hradce. Byl též významným pedagogem. Jako externí profesor brněnské divadelní fakulty JAMU a pak pražské AMU učil herectví a režii a vychoval za tu dobu mnoho herců a režisérů.

V Holešově bydlel:  nám. Dr. E. Beneše 3 (?)

 

Literatura:

Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti. 3. část: divadelníci - hudebníci - výtvarníci - architekti: Metodický průvodce pro školy. Holešov: Město Holešov; MKS; Městská knihovna, 2011.