PELIKÁN Julius

Sochař a medailér. Vystudoval Odbornou keramickou školu v Hořicích v Podkrkonoší. Od roku 1905 následovala praxe v Německu. Vrátil se v roce 1908 a získal zaměstnání při pracích na dómě sv. Petra v Brně. Další praxi absolvoval v Olomouci. Odtud odešel studovat Akademii výtvarných umění v Praze (1909-1913), byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Natrvalo se usadil v Olomouci. Za 1. světové války byl členem zvláštního oddílu pro výzdobu válečných hřbitovů na území dnešního Polska. Na konci války pracoval s Adolfem Kašparem a dalšími na restaurování fresek v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci. Od roku 1940 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských. Za 2. světové války (1942-1945) byl s manželkou a nejstarším synem Vladimírem vězněn v internačních táborech ve Svatobořicích a v Kounicových kolejích v Brně. Jeho velkým námětem se staly plastiky námětově se týkající odboje. Pozornost věnoval také komorním a dětským námětům a medailérské tvorbě. Jeho dvě plastiky jsou na holešovském hřbitově. Před obřadní síní stojí památník obětem nacismu, bronzovou alegorickou postavu vytvořil umělec v roce 1947. Druhou plastikou je mramorový reliéf "Stesk" z roku 1940 na náhrobku manželů Vítkových v přední části hřbitova. V Holešově se nacházelo ještě další dílo z roku 1948 - pomník Františka Skopalíka - před bývalou hospodářskou školou u kasáren. Tento byl přemístěn do Skopalíkova rodiště Záhlinic před bývalou školu. In: Holešovsko. Roč. 6, č. 6 (31.3.2000), s. 14. Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. II., L-Ž. 3. vyd. Praha: Tvar, 1950.

 

Literatura:

Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti. 3. část: divadelníci - hudebníci - výtvarníci - architekti: Metodický průvodce pro školy. Holešov: Město Holešov; MKS; Městská knihovna, 2011.