SUŠIL František

Národní buditel, básník, hudebník, překladatel, teolog a sběratel moravských národních písní.

Když na počátku 20. let 19. století hledal F.L. Čelakovský přispěvatele, kteří by mu sbírali lidové písně do připravované sbírky, byl mu doporučen mladý, dvacetiletý student piaristického gymnázia v Kroměříži František Sušil. Tento mladý muž již tenkrát vynikal širokým rozhledem, patřil k nadšeným vlastencům a byl stoupencem všeslovanského hnutí. Poté, co z vydání Čelakovského sbírky sešlo, Sušil svůj příspěvek moravských národních písní sebraných v okolí jeho rodiště na Rousínovsku vydal r. 1835 vlastním nákladem. Ale ještě předtím vystudoval v brněnském bohosloveckém ústavě filozofii a r. 1827 byl vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě v Olbramovicích u Moravského Krumlova a krátce v Komárově u Brna. Po habilitaci z biblického studia byl velmi vzdělaný, ale nesmírně skromný a ostýchavý muž jmenován profesorem novozákonního biblického studia na bohosloveckém ústavu v Brně. To již přispíval do řady časopisů, překládal antické básníky a napsal několik básnických sbírek (Básně, Růže a trní, Zpěvy a hněvy a Sebrané básně).

Za časů vlasteneckého romantismu měla obrovský buditelský dosah jeho více než třicetiletá sběratelská činnost. Vždy o prázdninách se vydával na venkov, kde mu jeho spolupracovníci z řad kněží a učitelů přiváděli zpěváky buď na faru nebo do hospody. Z vlastních i dodaných zápisů vytvořil svou druhou sbírku nazvanou Moravské národní písně, sbírka nová s 288 nápěvy od Františka Sušila, která vyšla v Brně r.1840.Po mnohaleté usilovné práci pak r. 1860 vyšla nejvýznamnější Sušilova sbírka "Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými". Obsahuje 1889 tištěných nápěvů a tento počet se zvyšuje o 202 nápěvových odkazů. Obdivuhodný je teritoriální rozsah, z něhož písně Sušilovy sbírky pocházejí: největší počet písní sebral na Slovácku, pak na Valašsku, Lašsku, Hané a několik i na Horácku, ale najdeme zde i písně ze severního Rakouska, pruského Slezska a Těšínska. Sušil nepřistupoval ke konkrétnímu zápisu jako k uzavřenému neměnnému dokumentu, ale srovnával ho s jinými, buď z vlastního sběru nebo i z jiných tištěných sbírek nejen české provenience, aby nakonec konstruoval výsledný tvar písně. Sušil takto zachoval našemu národu poklad více než 2000 moravských národních lidových zpěvů a tím položil základ ke kulturně-folkloristickému studiu.

Významná byla i Sušilova činnost vědce-teologa a činnost vzdělávací (přeložil a komentářem opatřil všechny knihy Nového zákona, Spisy svatých otců apoštolských a latinské Hymny církevní). Pronikavě a s úspěchem zapůsobil jako organizátor spolkového a kulturního života a zasloužil se o vybudování tiskových a vydavatelských podniků, což mělo účinek nejen nábožensko obrodný, ale také národně buditelský. Před Sušilovýma očima se v podstatě uskutečnila proměna bezmocného a zakřiknutého lidu v uvědomělý novodobý národ. V době, kdy byly na Moravě žalostné národnostní poměry, kdy byl český jazyk vytlačován z veřejného života, Sušil činil vše, co bylo v jeho silách, na obranu své mateřštiny a pro rozvoj národní kultury.

Působení Františka Sušila je spojeno i s naším krajem. Již bylo zmíněno, že část svých studijních let prožil v Kroměříži a na toto město vzpomíná později v básni Kroměříži, město prostomilé. Roku 1853 byl poprvé v Bystřici p.H., kam zajížděl od té doby pravidelně. Také v našem kraji, nalezl několik lidových písní, které zařadil do své největší sbírky (např. v Bystřici p.H. 7, v Holešově 2, v Kroměříži 1, ve Zdounkách 5 atd.). Poté, co se začátkem roku 1868 zhoršila jeho plicní choroba, odjel Sušil 19. května z Brna do Bystřice pod Hostýnem. Ještě si toužebně přál zajet na Hostýn, ale jeho stále se zhoršující zdravotní stav mu to nedovolil. O neděli svatodušní dne 31. května po druhé hodině ranní Sušil zemřel v domku v ulici po něm nazvané. Dne 3. června po smutečních obřadech přinesli kněží rakev se Sušilovým tělem před bystřický zámek, kde ji naložili na žebřiňák, ozdobený chvojím a květinami a za velké účasti lidu byla vezena přes Holešov, Hulín, Kroměříž, přes jeho rodný Rousínov až do Brna. Zde byla rakev po smutečních obřadech v minoritském kostele uložena do hrobu na ústředním hřbitově.

Sušilovy zásluhy o národní, mravní a kulturní povznesení Moravy jsou mimořádné. "Sušilovství" se u nás stalo programem. Takové je cyrilometodějství a všeslovanství, jehož byl Sušil předním hlasatelem. K jeho odkazu se hlásily generace našich předků (připomeňme si cennou činnost spolků Sušil v našem kraji, např. v Bystřici p.H. a Holešově) a má i dnes své následovníky. Vzpomínáme na patera Františka Sušila s vděčností jako na velikého Moravana, který vykonal obrovskou práci pro svůj národ a zůstává svým dílem pro nás příkladem a výzvou, která neztrácí svou trvalou aktuálnost.

Ing. František Rafaja

 

Literatura:

http://www.holesov.cz/mesto-holesov/osobnosti-a-rodaci/frantisek-susil

Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti. 2. část: spisovatelé - překladatelé - knihkupci - tiskaři - učitelé: Metodický průvodce pro školy. Holešov: Městské kulturní středisko; Městská knihovna, 2008.