DRÁSAL Josef

Josef Drásal, zvaný též Josef Holešovský, nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích. Narodil se v chudé rodině brusiče jehel Johanna Drásala a jeho manželky Magdalény jako třetí z jejich šesti dětí. Později zahynul otec při požáru chromečského mlýna a veškerá starost o rodinu připadla na matku. Vypráví se, že Josef byl mezi svými vrstevníky tak vysoký, že mu děti mohly probíhat mezi nohama. Školu vychodil ve dvanácti letech, ale nebyl dobrým žákem, nenaučil se ani pořádně číst a psát. Po odchodu ze školy nastoupil jako pacholek a nádeník ve dvoře v Chromči, později na panství hraběte Žerotína v Bludově, kde pracoval jako kočí. Od roku 1860 žil v Holešově. V dospělosti vážil 186 kg a dorostl do výšky kolem 242 cm (žádný hodnověrný doklad o jeho výšce se sice nedochoval, lze ji však poměrně přesně stanovit z kosterních pozůstatků. Kopie jeho kostry je uložena v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Za jeho abnormálním vzrůstem stála akromegalie – nadměrná produkce růstového hormonu, způsobená poruchou podvěsku mozkového. Málokdy se mohl najíst do sytosti, vždy potřeboval aspoň dvě porce a navíc dostával denně tři bochníky chleba, protože za tři i pracoval. Přes svoji chuť k jídlu a množství, které snědl, byl postavy spíše kostnaté a přepadlé. Pro svou výšku se vyhnul i vojenské službě. Sám byl ze svého vzrůstu nešťastný; styděl se za svůj vzhled a chodil proto zbytečně nahrbený s pokrčenými koleny. O jeho síle se traduje řada historek: dovedl prý zvednout převrácený vůz naložený plně obilím či porazit rukou vola a zase ho zvednout; kámen, který by se musel přepravit povozem s voly, dokázal sám přenést; rváče v hospodě prý posbíral do náruče a vynesl je ven. Přesto svou sílu nijak nezneužíval, měl pověst dobráka. Byl to takový hromotluk; měl zálibu ve velkých prstenech, rád hrál karty a pil rum.

V Holešově se setkal s hostinským Janochem a nechal se přesvědčit, aby vystupoval ve varietních podnicích. Za téměř dvacet let pak spolu procestovali Rakousko, Německo, Turecko, Rusko, Francii, Anglii, Vystupoval zásadně v hanáckém kroji a pro větší efekt jej doprovázela liliputka, měřící něco málo přes metr. Jeho vystoupení zhlédli i císaři – francouzský Napoleon III. a německý Vilém II. Tímto vystupováním si Drásal i Janoch přišli na slušné peníze. Když se nakonec rozešli, Janoch si pořídil kavárnu ve Vídni, Drásal si za 4000 zlatých koupil dům v Holešově na Plačkově. Zde žil se svou ovdovělou matkou Magdalenou, která mu vedla domácnost. Dále zde bydlel jeho mladší bratr František. A bydlela zde spolu se svými dvěma dětmi, Josefem a Marií, i čtyřiatřicetiletá vdova Marie Pečeňová z Fryštáku. Ta se za Josefa chtěla údajně provdat a slibovala, že mu bude dobře vařit.

Josef Drásal zemřel ve věku 45 let na chrlení krve (asi tuberkulózního původu). Pohřeb se konal na Boží hod vánoční za veliké účasti občanů. Rakev stála 50 zlatých. Ještě za jeho života projevilo Britské muzeum zájem o jeho kostru, Drásal však odmítl, chtěl být pochován v Holešově a v poslední vůli si vymínil po smrti pokoj a na svém hrobě umístění kamene své velikosti. Toto přání však nebylo naplněno – jeho pozůstatky byly třikrát exhumovány. Roku 1922 z důvodu rozšiřování chodníku, poté asi v roce 1933 a naposledy 21. listopadu 1967, kdy pod vedením profesora Milana Dokládala bylo provedeno antropologické vyšetření. V celosvětovém měřítku byl Josef Drásal patnáctým nejvyšším člověkem, v Evropě pak obsadil desáté místo.

Ve sbírkách holešovského muzea jsou uloženy Drásalovy vysoké boty, rukavice a úmrtní oznámení. Nachází se zde také obraz „Josef Drásal – obr holešovský“, zachycený v životní velikosti. Dílo vytvořil roku 1941 prof. František Růžička (olej na plátně, 97 x 282 cm).

Literatura:

OLŠINA, Miroslav. Josef Drásal a jeho vztah k Holešovu. Holešovsko, 2007, č. 23 , str. 22

MALÁ, Martina. Věčně hladový hanácký obr Drásal. MF DNES. 2017, č. 100, str. 18