BEDNAŘÍK Karel

Palubní střelec a navigátor 96. a 68. (britské) perutě RAF. Syn pokrývače Leopolda Bednaříka a jeho ženy Marie, rozené Pospíšilové. Po vychození obecné a měšťanské školy v Holešově se začal učit klempířem u firmy Sobota, současně navštěvoval pokračovací kovodělnou školu, kterou ale pro nemoc nedokončil. Nastoupil do práce u firmy Buchinger, v roce 1939  krátce pracoval u firmy Thonet-Mundus v Holešově. Po okupaci Československa se z nouze přihlásil na práci do Německa a pracoval na stavbách v tehdejším východním Prusku v Königsbergu. Na podzim se rozhodl, že odejde do zahraničního odboje a při návratu z dovolené 4. srpna 1939 vystoupil v Polsku z vlaku. Na bývalém československém konzulátu v Krakově se přihlásil do československé zahraniční armády. Po krátkém pobytu ve výcvikovém táboře v Bronovicích odjel na lodi Kostelholm do Francie. Musel podepsat pětiletý závazek do francouzské cizinecké legie a na konci srpna se nejdříve hlásil v jejím shromažďovacím táboře v Marseille a odtud odjel lodí do Sidi Bel-Abes u Oranu v Alžíru. Po přepadení Polska nacistickým Německem byl 23. září 1939 propuštěn z cizinecké legie a odplul zpět do Francie. Ve výcvikovém táboře československé armády v Agde byl Karel Bednařík přidělen k 1. pěšímu pluku, u kterého absolvoval v poddůstojnické škole spojovací kurz. Po jeho ukončení byl přidělen k telegrafní rotě 2. pluku. Od 10. června 1940 byl s plukem nasazen při obranných bojích na řece Marně jako spojař štábu pluku. Po ústupových bojích se v přístavu Sete na jihu Francie nalodil na loď Rod el Farag a na ní odplul 28. června do Velké Británie. Po vylodění v přístavu Liverpool se 21. září 1940 přihlásil do dobrovolnické zálohy britského královského letectva (RAF). Po tříměsíčním pozemním kurzu palubního telegrafisty zahájil letecký výcvik. Na konci prosince 1940 byl zařazen do výcviku palubního střelce a 14. května 1941 zahájil první operační turnus u 96. (britské) noční stíhací peruti na letounech  Defiant na funkci radiotelegrafista-palubní střelec. Od 14. září byl přeložen k 68. (britské) noční stíhací peruti, kde létal na letounech Beaufighter na funkci navigátor-palubní radarový operátor. V únoru 1943 ukončil první operační turnus a po dovolené působil u výcvikových perutí jako instruktor. Od února 1944 zahájil svůj druhý operační turnus, opět u 68. perutě, která se v červnu 1944 přezbrojila na letouny Mosquito a zapojila se do ochrany vojsk při vyloďovací operaci ve Francii. Během druhého turnusu přežil Karel Bednařík dvě vážné havárie. Dne 20. dubna 1945 byla 68. peruť rozpuštěna a Karel Bednařík byl přeložen k čs. výcvikovému středisku (depod) v Cosfordu. Válku ukončil v britské hodnosti Warrant Officer a československé hodnosti rotmistr.

Do vlasti se Karel Bednařík vrátil 4. srpna 1945 na palubě letounu Liberator 311. bombardovací peruti. Dne 1. ledna byl povýšen do hodnosti podporučíka, to už ale byl rozhodnut z armády odejít. V březnu 1945 se vrátil do Holešova, kde pracoval jako vedoucí kina, později jako obchodní zástupce firmy Hubner. Po únoru 1948 byl vyhozen ze zaměstnání, rozhodl se proto emigrovat. V březnu 1948 se v holešovském farním kostele tajně oženil s Andělou Hejníkovou a vzápětí se společně vydali na cestu. Přechod státní hranice u Aše byl ale vyzrazen státní bezpečnosti a manželé Bednaříkovi byli zatčeni. Při zatýkání na hranici byl zastřelen holešovský kaplan P. Vojtěch Rygal z jejich skupiny. Po několika měsících žalářování byli manželé Bednaříkovi propuštěni na amnestii. Po návratu do Holešova se formálně znovu sezdali. Později spolu vychovali tři děti. Karel Bednařík musel ale pracovat v dělnických profesích a do Anglie se za svými spolubojovníky mohl podívat až v roce 1981. V roce 1991 byl Karel Bednařík rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Zemřel 26. února 2011 v nemocnici v Kroměříži.

Za svoji službu v britském královském letectvu obdržel 4x Čs. válečný kříž 1939, 3x čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem, čs. medaili Za zásluhy I. stupně, čs. vojenskou pamětní medailí „Za službu v československé armádě v zahraničí“ (se štítkem Francie a Velká Británie). Ve Velké Británii byl vyznamenán medailí The 1939–45 Star, Air Crew Europe Star, Atlantic Star a War Medal 1939–45.

Životní osudy Karla Bednaříka jsou podrobně popsány v knize „S andělem strážným na zemi i ve vzduchu“ od kolektivu autorů.

V Holešově bydlel:  U potoka 93

Literatura:

DÚBRAVČÍK, Jan. Odhalení pamětní desky občanům Holešova. Holešovsko, regionální měsíčník města Holešova. 2017, roč. 23, č. 9, str. 22–23.