MEISEL David

Hudebník, sbormistr, vrchní kantor a tajemník židovské obce v Karlovaci. Narodil se jako páté, nejmladší dítě v ortodoxní židovské rodině. Po ukončení základní školy ve svých třinácti letech odchází na studia do Brna, kde studuje na tamějším reálném gymnáziu a poté na židovské reformované kantorské škole (Mahrischeer Kantorenverein in Brün). Po jejím ukončení v roce 1903 odchází na místo kantora a tajemníka židovské obce v Moravské Ostravě, kde působí tři roky. Počátkem léta roku 1906 odjíždí do chorvatského Karlovace, aby se zúčastnil konkurzu. 1. září 1906 nastupuje do služby na pozici vrchního kantora tamní synagogy. Dva měsíce poté přijímá postavení tajemníka židovské obce Karlovac. Výrazně přispěl k rozvoji vzdělanosti a společenského života ve svém novém domově.  Zapojil se do činnosti Prvního chorvatského pěveckého sboru Zora a již v prosinci téhož roku místní noviny "Glanoša" píší o neuvěřitelném tenoru Davida Meisela, který zazářil na koncertě Zory jako sólista. Kromě zpěvu v Zoře organizuje i smíšený sbor v synagoze, který i vzdělává a o něco později přejímá i dirigentskou taktovku živnostensko-dělnického sboru "Nada".

V Karlovaci bydlí u bohaté křesťanské rodiny Weissových, majitelů továrny na výrobu mýdla. Zde se seznamuje s dcerou rodinné přítelkyně Olgou, Během I. sv. války je odveden k rakousko-uherské armádě, záhy přebíhá frontu a vstupuje do československých legií v Itálii. Později se stává příslušníkem jugoslávského pluku Matija Gubac v ruské armádě. Po válce se ve Vídni žení s Olgou, která přestoupila na judaismus. V roce 1920 se manželům narodil syn Zlatko Josip, 1922 dcera Edita a 1924 druhá dcera Erna. D. Meisel nadále působí jako kantor a tajemník židovské obce, učí náboženství v lidové škole a na reálném gymnáziu. Kromě aktivní náboženské činnosti je zaměstnán i jako úředník ve fabrice mýdel Weiss a 1931 zakládá nadaci na pomoc chudým a nezaopatřeným dětem "Nadkantor David Meisel". Roku 1922 přebírá dirigenstskou taktovku pěveckého sboru Zora. Jako jednu z podmínek převzetí vedení sboru si klade, že nebude za tuto práci dostávat žádný plat. Tak začíná pro Zoru její nejúspěšnější a nejvýznamnější období. Meisel sbor radikálně reorganizoval, do zkoušek a vystoupení zavedl disciplínu a tvůrčí duch. V roce 1924 na koncertě u příležitosti 100. výročí narození B. Smetany, na kterém byl přítomen i konzul Československé republiky v Záhřebu, David se sopranistkou Ankou Martinić zazpíval duet z opery Dalibor. Roku 1927 byla Zora pozvána na Mezinárodní hudební setkání "Muzika v životě národa" do Frankfurtu nad Mohanem a u této příležitosti obdržela čestné ocenění města Frankfurt. Turné pokračovalo do Wiesbadenu a Mnichova, kde byli hostem starosty.  Sbor Zora nacvičil i velmi náročné hudební programy - oratorium Božidara Širole "Oběť Abrahámova", Dvořákovu "Stabat Mater" či "Misa Es-dur" od Schuberta.  Zora byla slavná nejen doma, ale i v zahraničí. Kromě Německa úspěšně hostovala v Irsku (1930) a u královského dvora v Belgii (1935). Od belgického krále získala ocenění a titul "Nejlepší amatérský sbor Evropy". Při příležitosti 75. výročí existence sboru obdržel David Meisel řadu vysokých chorvatských vyznamenání včetně IV. řádu Jugoslávské koruny, kterým ho vyznamenal král Alexandr.

Po okupaci Jugoslávie byl D. Meisel jako jeden z prvních Židů 13. dubna 1941 zatčen a odvlačen do tábora v Sávském Záhřebu, odtud pak do lágru Danica u Koprivnice. Obyvatelé Karlovaec se vzbouřili, že odvedli jejich oblíbeného dirigenta. Svými protesty docílili Meiselovo propuštění na sbvobodu. Mezitím se ale do tábora v Koprivnici dostal i Zlatko Meisel, který byl zatčen dva dny poté, co byl pokřtěn v římskokatolické církvi. David Meisel nechtěl odejít bez syna, odmítl své propuštění. Oba dva byli zařazeni do transportu do tábora Jadovna v Lice, kde byli zavražděni. Manželka Olga i obě dcery válku přežily. Díky tomu žije 15 potomků Davida Meisela.

Při příležitosti 160. výročí založení pěveckého sboru Zora byla Davidu Meiselovi v Karlovaci odkryta pamětní deska.  Nachází se v interiéru Městského divadla "Zorin dom". Součástí oslav byl slavnostní koncert a výstava z rodinných fotografií.

V Holešově bydlel:  Židovské město - nám. Svobody 111

Literatura:

Slovenčíková, Jana - Holešovský rodák má pamětní desku v Karlovaci. In: Holešovsko, redionální měsíčník města Holešova, roč. 25, č. 2 (únor 2019), str. 26.

Bartošek, Karel - Slavný holešovský rodák David Meisel. In: Festivalové noviny (Týden židovské kultury Holešov), 23.-28.7.2019, str. 8-9