SARKANDER Jan

Moravský svatý,  holešovský římskokatolický farář. Sarkanderova rodina pocházela ze slezského Skočova, odkud se po otcově smrti přestěhovala do Příbora. Jan studoval na jezuitských kolejích v Olomouci, Praze a Štýrském Hradci, kde získal doktorát teologie. Dnem 3. září 1606 je datována svatební smlouva mezi Janem Sarkanderem a evangeličkou Annou Plachetskou z Velkého Meziříčí. V této době Sarkander koupil dům na Zelném trhu v Brně a vinohrad s polnostmi a domem v Kloboukách za 1600 zlatých. Když Anna po roce zemřela, prodal 5. listopadu 1607 nemovitosti a odjel do Olomouce, kde se 21. prosince 1607 podrobil zkouškám a 19. března 1609 jej v brněnském kostele sv. Petra a Pavla olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna vysvětil na jáhna. Úplného kněžského svěcení dosáhl 22. března 1609 a obdržel faru v Jaktaři u Opavy. Do vysoké politiky uvedl Jana jeho bratr Mikuláš Sarkander, opavský děkan.

Následně Jan Sarkander působil na farnostech v Uničově, Charvátech, Zdounkách a Boskovicích. Roku 1616 byl povolán  Ladislavem Popelem mladším z Lobkovic do Holešova. Zde již od roku 1615 probíhala Lobkovicem nařízená rekatolizace. Jan Sarkander, zapálený a mimořádně schopný kněz, měl spolu s jezuity pomoci holešovskému pánovi v této činnosti. Sarkander byl ustanoven holešovským farářem a uveden na faru, která se tehdy nacházela na stejném místě jako nyní. Jezuité, kteří do té doby na faře působili, se přesunuli do areálu bývalého bratrského sboru ke kostelu sv. Anny (č.p. 180). Při své práci se Sarkander dostal se do sporu s majitelem panství Bystřice pod Hostýnem Václavem Bítovským z Bítova, který zakázal svým poddaným (zvláště z Jankovic a Dobrotic) odvádět holešovské faře povinné "desátky". K nápravě došlo až po intervenci Ladislava Popela. Po propuknutí stavovského povstání na Moravě byl Ladislav z Lobkovic, do té doby zemský moravský hejtman, v květnu 1619 sesazen a internován v Brně. Sarkander, Lobkovicův osobní zpovědník, se v Holešově cítí ohrožen. Přátelé mu poradili, aby z Moravy, než se situace uklidní, odešel. Vydal se tedy na pouť do kláštera Jasná Hora v Čenstochové a odtud do Krakowa. Do Holešova se vrátil v listopadu 1619. Shodou náhod pobývalo ve stejné době v Polsku poselstvo rakouského císaře vedené Michalem z Althanu, jednající s polským králem o vojenské pomoci proti povstalým nekatolickým pánům. V únoru 1620 skutečně na Moravu vtrhlo polské kozácké vojsko, tzv. Lisovčíci. Při svém tažení dne 5. února vypálili Bystřici pod Hostýnem a ráno 6. února se ocitli před Holešovem. Tehdy jim vyšel vstříc Sarkander s monstrancí a věřícími, ke kterým se přidal i zámecký kaplan Samuel Tuček. Lisovčíci se před monstrancí poklonili, společně zazpívali několik mariánských písní a Holešovu se vyhnuli. Holešov byl sice zachráněn, ale moravské zemské dirktorium pojalo podezření, že Sarkander během pobytu v Polsku na Lobkovicův pokyn sjednal útok lisovčíků na Moravu. Nejvyšší moravský sudí Václav Bítovský z Bítova pozval do Brna k soudu všechny kněze z okolí Holešova, včetně Sakrandera. Ten se nedostavil, nejprve se skrýval v Holešově a pak se vydal do Tovačova, který patřil manželce Lobkovice.

Po osmi dnech skrývání byl dopaden u vsi Troubky a dopraven do Olomouce a ve dnech 13.-18. únorem vyslýchán evangelickými stavovskými komisaři v městské šatlavě (dnešní Sarkanderova kaple na rohu ulic Mahlerova a Na Hradě). Byl třikrát podroben tortuře, přesto odmítl cokoliv vypovědět o svých vztazích k Lobkovicovi, odvolávaje se na zpovědní tajemství, Následující čtyři týdny strávil Jan Sarkander ve vězení, zemřel 17. března na následky mučení. Dne 24. března bylo jeho tělo pohřbeno v kostele Panny Marie na Předhradí (demolovaném 1839).

Pobělohorská rekatolizace Moravy vedla ke kultu Jana Sarkandera jako mučedníka pro katolickou víru. V olomoucké městské šatlavě byla zřízena kaple. Dne 3. listopadu 1859 byl Jan Sarkander papežem Piem IX. prohlášen za blahoslaveného. Ke kanonizaci došlo během návštěvy papeže Jana Pavla II. v Olomouci dne 21. května 1995.

Literatura:

Pilařová, Radka Mgr.: Svatý Jan Sarkander. Město Holešov 2016

Fiala, Jiří: Sarkander byl svatořečen po 375 letech od smrti. (Mladá fronta Dnes, číslo 163, 15. 7. 1997, strana 4)

Polášek, František Dr.: Co o něm vite? (Zpravodaj města Holešova, ročník 1989, číslo 4, strany 27-29)