Pavlíček František

Dramatik, spisovatel, scénarista, ředitel divadla.

Narodil se 20.11. 1923 v Lukově u Holešova. Po maturitě na holešovském reálném gymnáziu (1943) pracoval do konce války jako lesní dělník. Od roku 1945 studoval na FF UK slovanské literatury a estetiku, doktorát 1950 získal prací "Simeon J Macháček - Život a dílo". To již od roku 1947 působil jako dramaturg rozhlasu v Českých Budějovicích. V roce 1952 odešel do pražského rozhlasu. Poté pracoval jako dramaturg na Barrandově, stál u zrodu tvůrčí skupiny pro děti a mládež (film). V letech 1959-61 byl tajemníkem Svazu čs. divadelních a filmových umělců. S jeho jménem je spojena výrazná éra Divadla na Vinohradech, v jehož čele stál od roku 1965. V roce 1970 musel z divadla z politických důvodů odejít. Po podepsání Charty 77 byl zatčen a v r. 1978 odsouzen na 17 měsíců, podmíněně na tři roky. Pracoval jako skladník a publikoval v samizdatu, v exilových časopisech. Po 17. 11. 1989 byl jmenován ústředním ředitelem Čs. rozhlasu (1990-91). 18. 10. 2002 obdržel čestné občanství obce Lukov a 28. 10. 2002 převzal státní vyznamenání Medaili za zásluhy. Jeho rozsáhlá tvorba, představována více než stovkou titulů, obsahuje rozhlasové, filmové a televizní scénáře, divadelní hry a dramatizace děl jiných autorů. Pavlíčkovu prozaickou tvorbu zastupuje především půvabná kniha vzpomínek na rodný Lukov "Konec patriarchátu" (1987), oficiálně u nás vydaná v roce 1992. V posledním období se na české jeviště vrátila jeho dramata a pohádky, rozhlasová inscenace hry "Rytíř don Quijote" zvítězila v kategorii děl pro děti na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia 1992. Publikoval v listech Čs. rozhlas, Divadlo, Divadelní noviny, Rudé právo, Čs. televize, Plamen, Zlatý máj, Čs. loutkář, Literární noviny, Listy aj. Scénáře k filmům: Labyrint srdce (1961), Horoucí srdce (1962), Markéta Lazarová (1965), Tři oříšky pro Popelku (1973).