Město Považská Bystrica je v rámci nového územněsprávního členění Slovenské republiky od července 1996 sídlem nově utvořeného okresu Považská Bystrica v Trenčianském kraji.
Ve městě Považská Bystrica žije více než 43 000 obyvatel, z toho přibližně 8 000 v městských částech. Ty vznikly připojením původně samostatných obcí Podmanín, Praznov, Zemiansky Kvášov, Považská Teplá, Orlové, Považské Podhradie, Šebešťanová, Podvažie, Milochov, Horný a Dolný Moštenec k městu Považská Bystrica.
Obyvatelé užívají více než 13 000 bytů, ve městě je vybudováno 80,6 km vodovodních sítí zásobujících vodou víc jak 38 000 obyvatel, 68 km rozvodů plynu pro 12 000 obyvatel, 42,6 km kanalizací se 4 čistírnami odpadních vod, na které je napojeno 34 500 obyvatel.
Pro potřeby obyvatelstva slouží víc jak 60 prodejen nepotravinových výrobků, 6 obchodních domů a nákupních středisek, 40 zařízení pohostinského typu, 6 hotelů s kapacitou nad 500 míst a 2 autokempy.
Považská Bystrica je sídlem mnoha orgánů státní správy, společenských organizací, 7 bank aj.. Ve městě působí několik mateřských škol, 10 základních škol a soukromá internátní škola, 2 střední odborná učiliště, gymnázium a 4 střední odborné školy.
Území města o rozloze 89,49 km2 se rozprostírá v údolí Javorníků, Strážovské hornatiny a Bílých Karpat, přes které protéká řeka Váh, která vytváří krásnou přírodní scenérii.
Vývoj zaměstnanosti a struktury hospodářství ve městě a okrese po roku 1989 výrazně ovlivnila likvidace speciální výroby a polnohospodářských družstev. Útlum výroby v Považských strojírnách, které do roku 1989 představovaly dominantu v oblasti hospodářského, společenského, kulturního rozvoje města a jeho výstavby, mělo za následek obrazně řečeno "přerušení přívodu kyslíku pro organismus, který byl na něj roky odkázaný a zvyklý".
Zhroucení gigantu Považských strojíren podnítilo vznik především středního a malého podnikatelského sektoru, který má prioritní postavení v oblasti rozvoje města. Samotné Město Považská Bystrica díky své hospodářské politice a koncepčnímu přístupu k rozvoji města vytváří podmínky pro rozvoj trhu, sekundární hospodářské sféry (oblast služeb, turistického ruchu aj.) a sociálním programem snižuje dopad určitých ekonomických opatření a průvodních jevů hospodářské politiky státu na svých občanech.
Od 22. srpna 1999 má město Považská Bystrica oficiální družbu s malebným valašským městem Rožnov pod Radhoštěm, které je významným kulturním a především turistickým centrem ležícím v srdci Beskyd a Vsetínských vrchů.
Považská Bystrica je město ležící na severozápadním Slovensku mezi Trenčínem a Žilinou, navěky svázané s pravěkou osou Slovenska - Váhem.
Příznivé klima malé kotliny obklopené prstencem hor, úrodná půda nivy říčky Domanižanky i výhodná poloha na důležité obchodní cestě vedoucí podél toku Váhu sem přilákali člověka už v dávných dobách. Stopy nejstaršího osídlení představuje několik úlomků keramiky bádenské kultury z doby kamenné, starých asi 4500 rokov.
První písemná zmínka o Považské Bystrici se však váže až k roku 1316. Písemná zmínka o hradě z roku 1316 je spojená s jménem Matúš Čák Trenčiansky.
Dějiny města jsou úzce spjaté s dějinami Bystrického (Považského) hradu. Nejznámějšími majiteli Bystrického hradu a panství byli loupežní rytíři Ján a Rafael Podmanický. Další známá písemná zmínka o Bystrici pochází z 13. července 1330. V roce 1432 byla Považská Bystrica vypálená (nájezdy husitských vojsk). Plameny pohltily všechny obecní listiny a obyvatelstvo zůstalo bez právních dokumentů. Na jejich žádost král Zigmund obnovil Považské Bystrici 23. dubna 1435 její výsadní práva...
... (výňatek z textu o historiii Považské Bystrice na oficiálním webu města)
