Svatojánské půjčování

Půjčit si dobré knihy a načerpat sílu bylin.

Tuto neopakovatelnou symbiózu mohli zažít čtenáři, kteří 21. a 22 června navštívili oddělení pro dospělé v holešovské knihovně. V tyto dny došly proměny nejen knihovnice, ale i výpůjční prostory. Atmosféra měla navodit jedno z nejkouzelnějších a nejmytičtějších období roku. Období od Slunovratu do Svatojánské noci bývalo považováno za čas, kdy se stírají ostré hranice mezi reálným a nadpřirozeným a otevírají se brány mezi světy, dobu plnou čar, kouzel a tajemství. Během staletí došlo ke splynutí pohanských tradic Letního slunovratu a křesťanské oslavy uctívání proroka, sv. Jana Křtitele, jehož hlavu si za svůj legendární tanec se závoji vyžádala Salomé.  

Potemnělý vstup do knihovny se zapadajícím sluncem a hlídající divoženkou navozoval tajemnou atmosféru neznámého. Čtenáře uvítaly lesní žínky, nabízející ochutnávku čajů uvařených ze zaručeně pravého, čarovného svatojánského koření či jedinečný léčivý "vílí lektvar", který se mohl užívat pouze po kapkách. Knihovnice také byly odbornými průvodci po tajemných zákoutích za tradicemi a zvyky Svatojanu.

Všechny rostliny sesbírané o svatojánské noci jsou svatým Jánem křtěný. Takovéto svatojánské koření dokáže zahánět různé nemoci, chránit před zlými silami a s jeho pomocí se dá i věštit a čarovat. I známé vystavené rostliny jako mateřídouška, sedmikráska, šalvěj, třezalka, máta, kotvičník, maralí kořen či cibule tak mohly vyjevit své kouzelné účinky.

Věnce uvité z devatera bylin natrhaných o svatojánské půlnoci, mohly ukázat či přivolat budoucího ženicha, postýlka-lůžko připravená z bylin pro putujícího Jana Křtitele je zase lidovým nadílkovým zvykem pro děti. A kdo dobře hledal, mohl najít i zlatý poklad. Jenom nepřehlédnout čarodějnický kořen, hadí žebro, čertovo peří – zkrátka kvetoucí kapradí a odolat nástrahám hlídajících démonů a bludiček. A pak si člověk s dobrým srdcem směl odnést tolik, kolik sám holýma rukama unesl...

A protože “poklad” není jen stříbrný peníz a drahé kamení, tak věříme, že všichni, kdo do holešovské knihovny zavítali, odcházeli obohaceni. Třeba jen poznáním, nečekaným prožitkem, dobrou náladou.