Sen o blaženém orientu – další vynikající přednáška o zahradní kultuře.
Na počátku tohoto článku je důležité za všechny organizátory srdečně poděkovat vedoucí Metodického centra zahradní kultury při NPÚ v Kroměříži dr. Lence Křesadlová a vyzdvihnout její stálou přízeň, kterou dlouhodobě zachovává holešovské Městské knihovně a Vlastivědnému kroužku. Její spolupráce se projevuje v mnoha směrech, ale v posledních letech se stalo nepsaným pravidlem, že alespoň jednou v roce představí formou přednášky své výzkumné nebo publikační aktivity. Díky ní jsme vlastně dostali mimořádnou příležitost absolvovat jakýsi pomyslný kurs dějin zahradního umění, které bylo po dlouhá staletí vrcholem a jedinečnou syntézou mnoha uměleckých, technických a filozofických disciplín.
Vzpomeňme na přednášku, kterou dr. Křesadlová věnovala holešovské zámecké zahradě (2013), následovalo vyprávění o kouzlu středověkých (2016) a renesančních zahrad (2017), v jubilejním roce 2018 se zase soustředila na příběhy stromů Republiky rozesetých po městech a obcích Zlínského kraje. O rok později představila francouzské barokní zahrady (2019). Opomenout nesmíme ani její ochotu ujmout se na výletech Vlastivědného kroužku role průvodkyně po historických zahradách, ať to byla její domovská Kroměříž, barokní skvost Vysočiny zámek Jaroměřice nad Rokytnou (2016) nebo rakouský Schloss Hof (2020).
Ve čtvrtek 25. listopadu 2021 tedy proběhla v holešovské Městské knihovně další přednáška z tohoto neformálního vzdělávacího cyklu, tentokrát s názvem „Sen o blaženém orientu. Stavby s orientální tématikou v historických zahradách a parcích“. Vyprávění navázalo na rozsáhlý průzkum, který přednášející realizovala spolu se svou kolegyní Ing. Michaelou Letou po zahradách a parcích České republiky. Svou práci obě autorky završily stejnojmennou publikací a v závěru akce ji nabídly zájemcům a ochotně podepisovaly.
Na počátku dr. Křesadlová konstatovala, že z hlediska kvality a kvantity zahradních staveb inspirovaných exotickým orientem na tom nebyly české země vůbec špatně. Bohužel tyto stavby byly často z méně trvanlivých materiálů (dřevo, plech, plátno) a tak jich řada zanikla a důkaz o jejich přítomnost v zahradách a parcích dnes dávají pouze ikonografické prameny (obrazy, plány…).
Cizokrajné země vždy Evropany lákaly, ale o většině vzdálených krajů (zejména Čína a Japonsko) chyběly relevantní informace. Dovážené výrobky byly velmi luxusní a drahé (porcelán, tapety…). Místní řemeslníci se snažili vyrábět napodobeniny, ale odvozovali představu o výrobcích nebo stavbách pouze z minima originálních vyobrazení. Vzniklé objekty zahradní architektury tak vypravovaly spíše evropskou verzi mýtu o zaslíbené, vzdělané a mírumilovné zemi na východě, což bylo velmi vzdálené skutečnosti. Daleko přístupnější byl pro Evropany Blízký východ, s dominantní Osmanskou říší, se kterou byly státy střední a východní Evropy konfrontovány v dlouhotrvajících válkách nebo na diplomatickém poli. Tureckou tematiku symbolizovala v zahradách obliba stanů, kterými se pak některé šlechtické rody prezentovaly jako vítězové na Turky.
Cesta orientálních stavbiček do evropských zahrad byla již zahájena v baroku (Francie, Anglie, Německé a rakouské země). Hlavní vlnu zájmu o orientální stavby ale můžeme spojit až s budováním krajinářských parků v 18. století a 19. století. Z českých zemí je inspirace orientem zjistitelná nebo dodnes patrná v Budišově, Českém Krumlově, Valticích, Vlašimi, v Krásném Dvoru u Podbořan, Veltrusech nebo na Kačině. Jednou z nejznámějších staveb tohoto typu je samozřejmě minaret v zahradě lednického zámku, ale nacházely se zde i méně nápadné objekty. Překvapivě značný počet orientálních motivů bychom nalezli v Podzámecké zahradě v Kroměříži. Inspirační vliv kroměřížské zahrady byl proto ve své době značný. Možná i díky tomuto působení, byl v holešovské zahradě také postaven čínský pavilon, který byl vetknut do zdi tehdejší stromové zahrady. Objekt stojí dodnes, i když se několikrát změnil vkus a s ním i účel této stavby. Dnes ji každý holešovák zná jako zámeckou hvězdárnu.
Tyto drobné stavby vnášely do zahrad závan exotična a idylickou atmosféru. Zachovaly-li se, neztratily své kouzlo ani dodnes. S pomocí nové knihy je můžeme objevovat a toulat se tak po orientálních krajích, aniž bychom opustili prostor našeho evropského kontinentu.
Mgr. Ondřej Machálek
Vlastivědný kroužek Holešov, místopředseda
30.11.2021 10:14
