Beseda s pamětníky okupace 1968 v Holešově
V úterý 6. března 2018 se uskutečnila ve studovně Městské knihovny v Holešově beseda věnovaná okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a srpnovým událostem tak, jak proběhly v Holešově a okolí. Tehdejší události jsou zde úzce spojené s místními kasárnami, kde tenkrát působil jeden z nejelitnějších útvaru tehdejší armády - 7. výsadkový pluk zvláštního určení VÚ 7374.
Úvod přednášky věnoval správce muzea Ondřej Machálek základnímu přehledu událostí takzvaného pražského jara, tedy reformního procesu nejprve uvnitř KSČ, později demokratizačnímu procesu uvnitř celé československé společnosti. Předseda Vlastivědného kroužku Ing. Jan Dúbravčík krátce popsal vojenskou stránku tzv. operace Dunaj, což byl krycí název pro invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Pak si převzali slovo přítomní pamětníci - tehdy vojáci základní služby František Gult a Josef Bartošek, kteří jsou dodnes členové mimořádně aktivního a skvěle fungujícího Klubu výsadkových veteránů v Holešově. Oba připomněli základní fakta o činnosti tohoto pluku od zrodu tohoto útvaru v roce 1961 v slovenském Sabinově a svou hlavní pozornost zaměřili na vlastní zážitky z dramatických srpnových dnů roku 1968.
Příběh holešovských výsadkářů byl poprvé podrobně sepsán a publikován v brožuře nazvané Osmašedesátý. 7. výsadkový pluk zvláštního určení - Holešov 1961 – 1969, kterou na základě vyprávění vojáků útvaru a dalších pramenů sepsal novinář František Sovadina v roce 2008.
Pro popis toho, co se vlastně tenkrát v Holešově stalo, vybíráme z této práce pouze nejzákladnější fakta. Náčelník štábu Ing. Jiří Dufek byl o situaci informován třicet minut po půlnoci. Velitel pluku podplukovník Vladimír Košan mu oznámil, že vojska Varšavské smlouvy překročila hranice a okamžitě jej povolal do kasáren. Do kasáren byli povoláni i další důstojníci a po krátké poradě velení pluku vyhlásilo bojový poplach bez výjezdu z kasáren. Sověti byli v Holešově už před šestou hodinou ranní. Tuto skutečnost potvrzuje i zápis z holešovské kroniky, z něhož plyne, že se sovětští důstojníci dostavili na městský národní výbor 21. 8. v 5.35 hodin. Ihned po příjezdu před kasárna namířili Sověti hlavně kanonů a ostatních zbraní na budovy. Stejně tak z kasáren mířily na vozidla pancéřové pěsti a brána, která se jinak nezavírala, zůstala po celou dobu zavřená. Jednání s veliteli sovětských jednotek vedl bývalý velitel pluku podplukovník Miroslav Šedina. Po ostré výměně názorů sice přestali vojáci mířit přímo na kasárna, ale jejich tanky zůstaly kolem ještě několik dní.
Velení útvaru začalo okamžitě organizovat průzkum v okolí Holešova. Hlídky byly vysílány v civilu a v civilních vozidlech po městě a okolí. Jedním z vybraných vojáků pluku, kteří měli za úkol vyvíjet průzkumnou činnost přímo v Holešově, byl právě Josef Bartošek. František Gult byl zase s tzv. ostrou rotou poslán mimo kasárna do kopců nad Holešovem jako záloha, kdyby Rusové napadli kasárna. Do holešovských kasáren se nakonec Sověti nikdy nedostali. Po několikatýdenním obléhání se stáhli za město do kopců nad obcí Přílepy. Protiokupační nálada byla u pluku po celý rok 1968 a setrvávala až do jeho rozpuštění v roce 1969, který byl trestem za postoje velitelů jednotky.
Besedu uspořádal Vlastivědný kroužek ve spolupráci s Městskou knihovnou a Městským muzeem jako připomenutí letošního 50. výročí okupace ČSSR.
Fotografie z akce
9.3.2018 09:08
