Skawina

Polské město Skawina o rozloze 100,2 km² se nachází v blízkosti města Krakova (na jih) ve vojvodství Malopolském. Leží v blízkosti polské dálnice A4 cca 250 km od Holešova. Obec se 42 tis. obyvatel se skládá ze samotného města a 16 sołectw (osad v čele se šoltysem).

Skawina

Historie Skawiny sahá k roku 1364 (v témže roce byla v Krakově založen Jagellonská universita), kdy 22. 5. král Kazimír Veliký město vysadil na magdeburském právu. Město bylo založeno na území půvedních tří vesnic: Babic Starych, Babic Nowych a Pisar, a jeho název pochází pravděpodobně od protékajííc řeky Skawinky. Okolí náleželo tehdy benediktinskému opatství v Týnci/Tyńcu. Roku 1394 prodali týnečtí benediktini skavinské fojtství Michałowi Pusznikowi a od té doby mělo město světskou vrchnost a řídili je nejčastěji městská rada a purkmistr. Skawina se rychle rozvíjela. Procházely jí významné obchodní stezky z Mazovska do Slezska a Banské Bystrice do Krakova. Křižovaly se tu i místní cesty. Vzkvétala řemesla: pekaři, ševci, řezníci, krejčí, koželuhové, pláteníci, sladovníci i pivovarníci. Od časů Kazimíra Jagellonského obchodovali svým zbožím na trzích každý čtvrtek a král Zikmund I. Starý udělil Skawině privilegium tří výročních trhů ročně – na sv. Vojtěcha, na sv. Hedviku Slezskou a na Zielone Świątki, tj. mezi májem a letním slunovratem.
Ze Skawiny pocházeli profesoři Krakovské akademie i dvorští hodnostáři. Za časů dělení Polska náležela Skawina Rakousku. Městu se otevřely možnosti, když 1884 vystavěli železniční trať. To povzbudilo rozvoj průmyslu, vznikl pivovar, rafinérie, Továrna kávových náhražek Henryk Franck a synové a Továrna na kameninu a šamot. Byl zde založen i oddíl Polského gymnastického spolku Sokol, který měl sídlo v zámečku na místě původního kazimírovského hradu. Po 1. sv. válce bylo město elektrifikováno, 2. sv. válka znamenala značné zničení infrastruktury, mj. nádraží, a značné ztráty na obyvatelstvu. V 50. letech 20. století se Skawina začala rozvíjet jako průmyslové centrum. 1954 byla dobudována hliníkárna, 1959 otevřen Ústav neželezných kovů, 1962 dána do provozu elektrárna a Závody stavebnin. Rostl počet osob, vznikala nová osvětová, kulturní a sportovní zařízení. Současná Skawina má kolem 25 tis. obyvatel, kteří pracují nebo se učí ve Skawinie nebo v blízském Krakově.

Rynek

Nedávno zrekonstruované náměstí je oblíbeným setkávání obyvatel města. Je obestavěno pečlivě renovovanými domy. Ploše náměstí vévodí radnice dle projektu Władysława Ekielskiego, známého krakovského architekta doby secese. Do památkového rejstříku zapsané náměstí ve Skawině vzniklo roku1364. Dodnes se zachovalo urbanistické rozvržení z časů založení města. Náměstí má rozměry 2 x 2,5 velkého „provazce”/sznura dużego (1 sznur = cca 45 m). Na rynku a v jeho bezprostředním sousedství se nacházely za Kazimíra Velikého krámy a jatka, nezbytné pro výměnu zboží.

22. září 2012 bylo náměstí po revitalizaci slavnostně otevřeno. K nejzajímavějším archeologickým nálezům patří krámy vystavěné ze dřeva nebo dřevěno-cihelné, různobarevná hlína, včetně přepálené, obsahující keramiku z 19. století, hliněné figurky zvířat a skleněné korálky různých barev. Nejstarší vrstvy jsou datované ke konci 13. stol. Obsahovaly také hliněné dýmky, píšťalky, figurky a několik mincí. Interpretace funkcí vykopaných předmětů je ztížena nedostatkem písemných pramenů z té doby a omezeným rozsahem zkoumaného území. Část nálezů byla uložena v Regionálním muzeu ve Skawině: www.muzeum-skawina.pl