Oznámení spáchání přestupku

Znění

Základní | Rozšířené | Úplné

 

 

1. Identifikační číslo

-

 

 

2. Kód

-

 

 

3. Pojmenování životní situace

Přestupky – oznámení spáchání přestupku

 

 

4. Základní informace k životní situaci

Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem nebo útok přímo hrozící nebo trvající na zájem chráněný zákonem (jednání v nutné obraně nebo v krajní nouzi).

 

 

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Osoba přímo postižená přestupkem, osoba poškozená, které byla přestupkem způsobena majetková škoda, nebo její zákonný zástupce či zmocněnec, respektive každý, kdo se o spáchání přestupku dozvěděl.

 

 

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Přestupek se oznamuje písemně nebo ústně na jakémkoli obvodním oddělení Policie ČR, u Městské policie Holešov, nebo na Odboru právním a obecním živnostenském úřadu MěÚ Holešov, úseku právním.

 

 

7. Jakým způsobem zahájit řešení životní situace

Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana, případně poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení - § 64 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. Přestupky se projednávání z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku - § 79 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb.
Podat oznámení o spáchání přestupku má právo každý občan. V případě, že má občan za to, že došlo ke spáchání přestupku, oznámí dané podezření z přestupku příslušnému Obvodnímu oddělení Policie ČR nebo Městské policii, pokud je zřízena, případně na telefonních linkách 158 (Policie ČR) nebo 156 (Městská policie). Tyto orgány jsou ze zákona povinny oznámení přijmout. Z oznámení musí být patrné, kdo je činí, kdo je osobou podezřelou, popis skutkového děje s časovými a místními údaji, kdo je svědkem, resp. další důkazy a podstatné okolnosti.
V oznámení přestupku musí být tedy uvedeno:

  •  kdo je postiženou osobou (vůči komu směřovalo jednání)
  •  koho osoba přímo postižená spácháním přestupku označuje za pachatele
  •  kde a kdy se přestupek stal
  •  jakým způsobem měl být přestupek spáchán
  •  čím je spáchání přestupku prokazováno (svědci, listinné a jiné důkazy)

Obecně se přestupky projednávají na základě oznámení z úřední povinnosti za podmínky, že došlo k porušení zákona, oznamované jednání má znaky přestupku a přestupek spáchala konkrétní fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba.
Výjimku tvoří přestupky projednávané pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Jedná se o níže uvedené přestupky spáchané mezi osobami blízkými:

  • proti občanskému soužití – ublížení na zdraví, vyhrožování újmou na zdraví, nepravdivé obvinění z přestupku, schválnosti, jiné hrubé jednání
  • proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích – způsobení dopravní nehody, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osob

proti majetku – krádež, zpronevěra, podvod, zničení nebo poškození cizí věci, neoprávněné užívá cizí majetek, přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, ukrytí nebo převod cizí věci získané přestupkem.


Tyto přestupky lze projednat jen se souhlasem osoby přímo postižené přestupkem. Osobou blízkou se rozumí osoby uvedené v § 22 odst. 1 občanského zákoníku, tedy příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, a další osoby v poměru rodinném a obdobném se pokládají za blízké osoby pouze tehdy, pokud by újmu, kterou utrpěla jednat z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Souhlas je nutný vždy u přestupků spáchaných ublížením na cti tím, že pachatel jiného zesměšní nebo jiným způsobem hrubě urazí.

Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí informací o řízení potřebných ke zpětvzetí souhlasu, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí. Není však účastníkem řízení.

Byla-li spácháním přestupku postižena osoba mladší 18 let nebo byl-li přestupek důvodem vykázání ze společného obydlí, zahájí správní orgán řízení nebo v již zahájeném řízení pokračuje bez souhlasu osoby přímo postižené spácháním přestupku.

 

 

8. Na které instituci životní situaci řešit

Policie ČR nebo Městská policie Holešov nebo Městský úřad Holešov, odbor právní a Obecní živnostenský úřad, Masarykova 628, 769 01 Holešov.

 

 

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Oznámení přestupku lze podat na výše uvedených institucích, přičemž podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu (e-mailem).

 

 

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Doklad totožnosti

 

 

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Formuláře stanoveny nejsou, podání se činí volnou formou.

 

 

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Bez poplatku

 

 

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá jej správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta může být z důležitých důvodů prodloužena. Jedná se o lhůtu pořádkovou, její nedodržení tedy neznamená nezákonnost rozhodnutí o přestupku.

 

 

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

A) účastníkem řízení je :

• obviněný,
• poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a
• vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

B) další dotčené osoby
• zástupce účastníka řízení,
• osoba přímo postižená spácháním přestupku
• opatrovník
• zákonný zástupce mladistvého,
• orgán vykonávající sociálně právní ochranu dětí (OSPOD).

 

 

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Předložení a navržení důkazů, které souvisejí s projednáním přestupku, popř. dokladů o výši škody, pokud je její náhrada uplatňována v řízení o přestupku.

 

 

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Elektronická podání opatřená zaručeným elektronickým podpisem lze zaslat na adresu centrální podatelny: podatelna@holesov.cz
Datová schránka: x8qbfvu

 

 

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

• zákon č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• zákon č. 251/2016 Sb., zákon o některých přestupcích
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) http://portal.gov.cz/zakon/500/2004

 

 

18. Jaké jsou související předpisy

• zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
• Usnesení předsednictva ČNR 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, Sdělení FMZV č.209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolu 3, 5, 8
• zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení
• další zákony upravující jednotlivé skutkové podstaty přestupků
• obecně závazné vyhlášky a nařízení města Holešov
Text uvedených a dalších předpisů vydaných ve Sbírce zákonů lze vyhledat na portálu veřejné správy, vyhlášky a nařízení města Holešov v sekci "Město" na webových stránkách www.holesov.cz

 

 

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Účastník řízení může ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat odvolání u správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací řízení provádí Krajský úřad Zlínského kraje.

 

 

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Pořádková pokuta až do výše 50.000 Kč, lze uložit tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že:
• se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu,
• navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo
• neuposlechne pokynu úřední osoby,
• kdo učiní hrubě urážlivé podání.
Účastník řízení nebo svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, může být předveden.
Pořádková pokuta do výše 5.000,- Kč tomu, kdo se na výzvu nedostaví ke správnímu orgánu k podání vysvětlení, nebo toto bezdůvodně odmítá.